Nebe, peklo, ráj V (23. 2. 2004 – 14. 3. 2004)

* Poslední únorový pátek vyrážíme na exkurzi do města Lund, kde strávíme celý den na místní univerzitě. Před týdnem jsme se zaobírali celé dopoledne tím, že jsme si v programu ProEngineer nachystali výrobek, co nahrajeme v Lundu do programovacího stroje, který nám ho vyrobí. Dopoledne jsme si vyslechli tříhodinovou přednášku o robotice, odpoledne nás zavedli do místních laboratoří. Nejdříve jsme se byli podívat na stroj ABB. Magnus nám půjčil ovládací panel, a tak jsme si všichni zkusili zahýbat ramenem. Celý zázrak nám nakonec nakreslil postavičku pejska Snoopy. Po hraní si s robotem přišla řada na NC frézku. Když  jsme však chtěli nahrát náš program do počítače stroje, tak nám to nešlo a tak se nakonec nahrál úplně jiný program, který neprošel vůbec našima rukama. Kluci upnuli hliníkový materiál do upínacího zařízení, zmáčkli zelené tlačítko a náš horor začal. Po celou dobu, co jsme strávili u tohoto zázračného stroje, nám třikrát spadl program, načež po čtvrté se to kouslo natolik, že místo koncového výrobku nám vyšel zmetek a zničil se nástroj.

* Týden po zážitcích z Lundu jsme se jeli podívat do města Sybbhult, kde sídlí Scania. Strávili jsme tu celé odpoledne prohlídkou dílen. V každé dílně měli tabuli, kde se člověk dozvěděl, kolik času jim zbývá do konce směny a jakou mají efektivitu (v %). U vchodu do dílen byly na stěně upevněné docela moderní píchačky.

* Druhé březnové úterý jsem se byla pokusit složit zkoušku z DSP (pozn. red. Programování výrobních strojů, viz zážitky Lund&spol.). Čas na napsání písemky je od 9.00 do 14.00, protože Švédové zřejmě nejsou zvyklí na eins-zwei písemky jako u nás na ústavu, kdy přijde pan docent (pozn. bývalý slovenský ministr školství) se zpožděním, zadá šest otázek z patra, přičemž času nám moc nedá, vybere naše výplody a odejde s tím, že za hodinu to bude opravené. Také „protitaháková“ opatření jsou dost tristní – na lavicích žádné penály, žádné kalkulačky s programováním a žádné slovníky s poznámkami (což by člověk i chápal). Batohy musí být vzadu u stěny stejně jako kabáty či bundy. Ze zákona tu mají dané, že člověk nesmí odejít do půl hodiny po obdržení písemky. Proč, to netuším.

* V neděli se konečně po pár dnech, kdy bylo ošklivo, udělalo nádherné počasí (sluníčko, azurově modrá obloha, teplo), a tak jsme se s kluky rozhodli, že vyrazíme na pěší procházku k jezeru Hammarsjön. U jezera jsme se vyfotili s krátkými rukávy, což kolemjdoucí Švédové nějak nebyli schopní strávit. A to se říká, jak jsou severské národy zvyklé na zimu… Samozřejmě příště si vezmeme plavky, abychom učinili tomuhle krásnému počasí zadost. Cestou nazpět jsme se zastavili na hřišti, kde jsme se jako malé děti vyblbli na houpačkách z pneumatik a na klouzačce.