Poslední soud

Poslední soud

Stanuli před soudem soudcové z lidu

-veřejnost usedla na hlavní tribuně,

tak jako v antice v hledišti kolosea.

OBŽALOVANÝ

-NECHŤ JE PŘEDVOLÁN!

(hřmí dunivý hlas publika).

Hned vlna nepokoje v jejich řadách zní,

tam od té chátry bezvěrné,

s morálkou také pochybnou,

-jak saně lačné po krvi

už chtějí slyšet ortel vážený.

Našli sobě beránka,

kterého drátem spoutají,

svou čarodějnici, zrádce i nepřítele,

našli svou Pannu z Orleáns.

Svědků již nikdo nežádal

a ani důkazů nebylo dál

třeba víc předkládat.

Rozsudek jednohlasný-

-VINEN JEST -

-ZAPALTE HRANICI.

Tak odsouzen davem

nevinný soudce za svou čest.

Ten člověk za svůj lid se hrdě pral,

svůj život by za ně položil.

A oni?

Nelítostné bestie,

co plamenům ho v smíchu předhodí.

Škoda, že jim tak slepě uvěřil…

(a za spravedlnost ochoten i zemřít byl…)