Zvědavost

Zeptal se, s kým má tu čest a ona odpověděla, že s ní.

Ptal se, jak je stará  a ona odpověděla, ať se radši zeptá na to, jak dlouho ho zná.

Zajímalo ho odkud přišla a  ona mu řekla, že kamkoliv příjde, tam ji najde čekat.

Ptal se, odkud ho jen zná a ona jen podotkla, že to by měl nejlépe vědět sám.

 Tu vzácnou chvilku, kdy mohla konečně sestoupit na zem, do lidské podoby, promrhal zbytečnými otázkami. A to na to čekala snad tisíc let. No co, řekla si, když už zase byla  tím vším co tvoří svět, příště to snad vyjde. A poručila mrakům, aby plakaly. Když se udiveně rozhlížel,kam zmizela, zastihl ho déšť. Déšť zapomnění.