Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBrány
21. 03. 2004
1
0
1875
Autor
LucyH
Stovky a tisíce zákazů mi brání volně a svobodně žít.
Proč nemůže být všechno snadné stejně jako dřív?
Ze slunného dne se najednou stala noc, nekonečná bez rána.
Temné mraky plují nad našimi hlavami.
Vím, že když teď je noc a temnota halí mou tvář zase přijde den, kdy se rozední a slunce bude vládnout celému světu.
Nedělám kompromisy, buď všechno nebo nic.
Hřích anebo čistota.
Pláč anebo jistota?
Najednou kolem mě stojí hradba přes kterou už nevidím dál,
hradba, která drží jen můj žal.
Otevřete brány dokořán, otevřte je, už nemám strach.
Ne nejsou ... ale, prostě jsem to tak v tu chvíli cítila ... a navíc, když máš jistotu něčeho ... dobrého, nemáš důvod plakat, ale když všechnu jistotu, kterou jsi kldy měl ztratíš v jeden okamžik, právě naopak tě to donutí k slzám. Myslíme si, že něco máme opravdu jisté, ale nemáme ...
Znam ten pocit... Ale zakazy tu jsou odjakziva a naporad budou. Ale je potreba se jim postavit a pres vsechny prohry je zkouset znovu a znovu prolomit... Jednou se to urcite povede... Jednou se brany otevrou a my pojedeme na hrebete nekonecneho hada vstrict nasemu osudu
Tip*
Nedělám kompromisy, buď všechno nebo nic.
Hřích anebo čistota.
Pláč anebo jistota?
Pláč a jistota jsou protiklady ... ?