Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFestival spisovatelů
Autor
Perchta
Byl to Zuzanin první festival spisovatelů. Malinké divadélko pro děti někde ve městě. Pocta spisovateli, co zemřel v Paříži v máji po studeném březnu 1939. Hra se stíny a staré fotky. A motto: "Nevím, kam jdu."
Každý na to teď v sále myslí, Zuzana má pocit, že ví. Ale je to doopravdy tak? Vidí malého zaklínače a hořící kříž, jenže něco jí ten slavnostní pocit zkazí, kříž se shroutí ve smějícího se dospělého zaklínače a ten se pak změní v hromádku popela.
A spisovatelé mluví, vedou řeči, kam si to šine náš svět. Zklamání, deziluze, já nejsem ten pravý. Eda K. mluví o Sokratovi, prý se jmenuje Jan Patočka. Nabídl svůj život pro svoji ideu a zemřel. Psal se rok 1977. Zuzaně bylo tehdy devatenáct a umřela jí babička Milada.
Zuzaně se zdá další sen. Kocourek a kočička hlídají planetu, každý hezky z jedné strany a dívají se na sebe přes ni. Snad se chtějí pomuchlovat nebo co, planetu odstrčí na stranu a obejmou se. Planeta se koulí pryč, kocourek a kočička ji dohoní a unášejí ji někam do pryč. Tam, kde byla dřív planeta, se objevil ohnivý jazyk ve velikosti deseti takových planet. Když se jazyk stáhl, planeta je už zase na svém místě, ale kocourek a kočička si s ní nervózně pohrávají. Že by další nebezpečí? Tentokrát je to jen ohnivá čára.
Sen skončil, spisovatelka z jihu mluví o Mandelovi. když byl pár let ve vězení, napsal dopis. Na jeho konci stálo. "Vítězství je jisté." Měl víru, která ho nikdy neopustila. Představení končí, u baru se podávají koktejly. Ve frontě Zuzana potkává mladou dívku, studentku z Coloreda. "Jak ses sem dostala?" ptá se dívka Zuzany. "Náhodou, a ty?"
"Já studuji na ňujorské univerzitě sexuální literaturu a vliv sexu na politiku. A tady prodávám katalogy."
"Já už jeden mám. Tak ať se ti tady líbí."
"Ráda jsem tě poznala," říká Američanka.
Zuzana se usměje a otočí se k baru, málem už ji někdo předběhl.
Barman hází brčky, Zuzana miluje to dívání na chlapy, ale moc si ho neužije, je obsloužena za chvilku. Do koktejlu Story dostane navíc květ orchideje. Usměje se. Nebyl to špatný festival, bavila se dobře.