První schůzka

Jaro na ni dolehlo plnou silou a probudilo v ní city a vášně, o kterých myslela, že už jich ani není schopna. Těžká a omamná vůně probouzející se přírody, působila na její ženství jako živá voda. Ve vzduchu visel příslib věcí velkých a krásných, a ona byla odhodlaná, nenechat si je tentokrát proklouznout mezi prsty. Jako už tolikrát.

Potkávala ho téměř denně. Vysokého, urostlého blonďáka s přenádherným úsměvem. Musel bydlet někde kousek od ní, protože na něj pravidelně narážela cestou z práce. Vždycky jí s úsměvem pokynul na pozdrav a ona odpověděla lehkým pokývnutím hlavy. A vždycky měla co dělat, aby si samou radostí neposkočila. Jako malá holčička.  Zatímco ona se tedy nutila do pravidelné klidné chůze, její srdce si to skákalo po svém v rytmu, za jaký by se nemusel stydět leckterý metalový bubeník. A stejně jako ta malá holčička i ona při myšlence, že by ji snad někdy měl oslovit, pomalu padala do mdlob. A přece se to mělo stát.

Jednoho dne cestou z práce jej totiž potkala a on ji oslovil a doprovodil ji před dům kde bydlela. Dokonce ji pozval na schůzku! Byla v sedmém nebi. Jestli se dřív cítila jako malá holčička, nyní se v ní znovu probudili její pubertální roky a ona v nadšení z nadcházejícího večera rozjařeně tančila po bytě a zpívala, zatímco se pilně šlechtila. Vykoupat, oblíknout, učesat, namalovat - to vše zvládla za slabé tři hodinky. A pak, za neustálých kontrolních pohledů do zrcadla, už netrpělivě očekávala svého prince.

Dorazil s drobným zpožděním, s květinou a s omluvou, že byl koupit lístky do kina a cestou zpět uvízl v zácpě. V její povznesené náladě jí to samozřejmě nevadilo, nehledě k tomu, že deset minut není žádné zpoždění. Když usedala do jeho auta, byla na vrcholu blaha. Byl k ní tak pozorný a milý. Povídali si s nenucenou samozřejmostí, jako by se znali už léta, ačkoliv od chvíle, kdy spolu promluvili poprvé, uběhlo sotva pár hodin. Je to určitě ten pravý, myslela si a byla šťastná. On byl samý kompliment a samý úsměv. Tentýž úsměv, který na něm obdivovala už dřív, ale teď patřil pouze jí.

Ačkoliv trojrozměrný film o dinosaurech, který vybral, byl úžasný vizuální zážitek, vnímala spíše jeho rozechvělé dlaně ve kterých svíral její. Vzrušení, které z něj cítila ji přivádělo k šílenství a začala přemýšlet jak mu taktně navrhnout, aby večeři přeskočili a šli rovnou po filmu k ní. Když po skončení filmu zamířil k výtahům do garáží, pomyslela si jen, že jej asi napadlo totéž. Dával to tušit jeho vzrušený a toužebný pohled.

Vystoupili v patře kde prve zaparkovali. Cela rozechvělá a s myšlenkami, zda nenechala doma nepořádek, zamířila k jeho autu, když náhle odněkud přiletěla ruka s nožem a jediným hbitým pohybem ji rozřízla hrdlo. Udělala dva zmatené kroky vpřed a  přitiskla si dlaně na ránu. Další úder vedl do krajiny břišní a přinutil jí se schoulit do klubíčka. Hrubě ji smýkl a napůl ji položil na kapotu nejbližšího auta. Do ucha ji znělo jeho nelidské vrčení, a cítila jak ruce, jež ji měly hladit a laskat, vyhrnují sukni a stahují kalhotky. Zalykala se krví a bolestí a snažila se pochopit co se děje, ale vědomí už ji pomalu začalo opouštět.

Někdy to prostě nevyjde...