Hvězda

„Odjíždíš?“ zbytečná otázka. Její nesmyslnost jsem si uvědomila již v okamžiku, kdy jsem ji vyslovila. Ale nedalo se to vzít zpět. A vlastně bych ani nechtěla.

„Víš, že musím.“

„Kdy?“

„Za dvě hodiny.“

„Tak brzy?“ vyjekla jsem.

„Tak brzy,“ potvrdila se smutným výrazem.

Chvíle ticha. Ani jedna z nás nevěděla, co říct. „Víš už kam?“ zeptala jsem se po chvíli, i když jsem to ani vědět nechtěla. Jen, aby nebylo to ticho.

„Nevím.“

Světlo, dopadající do temné místnosti malým uzounkým oknem umístěným vysoko ve stěně se odráželo na jejích tmavě hnědých vlasech spletených do tlustého copu. Venku mohlo být tak kolem poledne, ale tady bylo neustále jen šero. Strávily jsme tady již pár dní, věděly jsme tudíž, jak zde vypadá den.

Objala jsem ji. „Chtěla bych jet s tebou.“

„To neříkej!“ pokusila se mi vytrhnout, ale svírala jsem ji příliš pevně.

„Chtěla bych, abys tu se mnou zůstala.“

„To už je lepší. Ale sama víš, že to nejde.“

„Vím,“ přikývla jsem. „Ale nechci tě ztratit!“

„To já tebe taky ne!“ Sluneční světlo se nyní odráželo nejen na jejích vlasech, ale i ne jejích slzách. A i na těch mých.

„Kdy odjíždíš ty?“

„Asi za týden.“

Přikývla a dál už jsme nemluvily.

Na schodech za dřevěnými dveřmi, jediným to východem z této místnosti, se ozvaly kroky. Pár okamžiků na to se dveře otevřely a dovnitř vešli dva muži v tmavěmodrých uniformách.

Jeden z nich chtěl něco říct, ale ona ho gestem ruky umlčela a kývnutím naznačila, že ví, o co jde. On jí naznačil, že chce, aby šla po schodech před nimi.

Ona se jen naposledy otočila na mne a zašeptala pár slov na rozloučenou, o kterých doufala, že jim ti dva nebudou rozumět. Odpověděla jsem jí, opět se slzami v očích, ve stejné řeči, dnes užívané téměř výhradně k ceremoniálním náboženským účelům.

Pokusila se povzbudivě usmát a pak se otočila k odchodu. Pár chvil na to se dveře zavřely a já opět zůstala sama v temnotě. Vzhledem k mému černému oblečení a černým vlasům by jediné, co by upoutalo náhodného pozorovatele byla žlutá nášivka s hrubě načrtnutou šesticípou hvězdou s vepsaným nápisem JUDE – stejná, jako měla má sestra…