Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLak na vlaky
Autor
slonovina2
Lak na vlaky
Otočil se směrem ke světlu. Bylo to zcela pochopitelné. Žádný jiný bod se nezjevil.
Čekal mnoho let a mnoho sil to stálo. Prý se objeví v celé své kráse, v omamné vůni…
povlečen, ten….Zatím zdá se, že třepotání křídel bylo jen šumění listí ve větvích.
Bod tepal do bránice. Bolest z prozření nešla zředit levnou Whisky. Tápání otazníků
znělo z vedlejšího kupé též Jeden člověk jede vedle. Dle platného jízdního řádu vede
železnice nad koněspřežnou lanovkou. Lež.
Protnout oblouk pod mostem stojí paragraf
u kolejnic. Nic je někdy více. Plot u dvora zabraňuje slepicím dosáhnout brodu. Derou se
přes postraní svodidlo. Peří víří kříž u potoka klín. Roztažené nohy dosáhly dna. Je to
tedy pěkná dcera. Cca. 25 kg. Lesklá tvář továrny za lesem. Skladem se nosí několik ponožek
xxl. Tmel u dveří otírá bezzemek. Utekl teprve nedávno z fabriky na koncentráty.
Rty jeho matky otevřely slova nářku. Křtu se nedožil jen děda.
Běda těm, kteří jedou vlakem a cítí se poněkud indisponováni.
Haló pane Winsone! Je přesně 8:35 a vy jste mne na stanici Oldsince poprosil, abych
Vám přesně v 8:35 oznámil, že se přibližně blížíme do staré zastávky a proto se nemám
vyklánět z okna, jelikož je mnoho možností přijít k úrazu veskrze ohavnému. Lid zdejší
je nevyzpytatelný, plny potulných pijáků a svůdných žen. Tedy je 8:36 a já hlásím, že ani v nejmenším nemíním stahovat okénko. Děkuji Vám tímto za radu, kterou kdybych ne-
dostal, kdo ví, co by se mohlo přihodit průvodčímu bránícímu mou důstojnost. Dost řečí,
zvu Vás na panáka místní pálenice. Protáhne plíce a zduří žíly. Je to učiněné narkotikum.
Žít můžeme v každém věku. No ne? Ne.
Ne, ne…toto není ta inkriminovaná stanice pane Lexessbry. Tedy není 8:39, ale 12:30 a vy jste propásl polední aperitiv. Co by tomu řekl Dr. Joel. Kladl Vám na srdce, žádné zbytečné pohyby. Dojít do vedlejšího kupé, počkejte to máme dva palce, plus, mínus v zatáčce, no pěkná dálka a my jsme teprve na začátku cesty.
Vlak zajel do tunelu. Bod se zdál na dosah. Nebylo však proč, tedy sahat na něj.
Cesta konce nedosáhla, ač se natahovala po oběžné dráze tuze převelice.
Stokrát blíže jsem byl spíže. Trocha horké čokolády schladila nával nemohoucích.
Cíl byl zase o kus dál, tedy bylo pro co žít. A žít se musí, jak napsal klasik do
čítanky čtené hlavně dětem po tmě.