Skaut

Když trochu zavzpomínám, dostanu se do doby. Kdy mi bylo deset let, spokojeně jsem si “hrála” v družině Lišek a byla jsem plná plánů a blažené nevědomosti. Skaut, to je ráj který nikdy neopustím. Začnu mluvit a chovat se jako Rychlé šípy a až jednou povedu družinu, jé to bude príma! Občas lituji toho, že mi ta sladká a naivní nevědomost nevydržela. Jo jo, můj mozeček už přece jen tak trochu vyrostl z dětských let a chápe, že v dnešní společnosti jsou trochu jiné normy než za Foglara. Neříkám, že to není škoda. To, že se čest měří na počet kluků v posteli a odvaha na cigarety či jointy, dobře, dobře, ale proč do toho zatahovat i ta nevinná kukadla páťáčků? Proč musím na ulici vrážet do třeťáka, který se právě snaží zapálit si svou dnešní pátou cigaretu? Proč slyším dnes a denně tisíce a desetitisíce sprostých slov? Proč, proč, proč?

   Neházejte vinu na rodiče, ani na televizi nova či playboye, ale zkuste zrentgenovat dětskou duši. Ona není zlá, ještě ne, ale v dnešním svět platí, že čím je člověk starší. Tím jeho černá skvrna na duši roste, až zvítězí…

   Co to má společného s námi skauty? Moc, snad víc než si uvědomujeme. My totiž zatím mezi dospělými platíme za světlý ostrůvek v moři smogu, cigaretového kouře a protržených kondomů. Ale na jak dlouho ještě? Jak dlouho ještě bude skautská organizace vzdorovat? Roky?  Měsíce? Týdny? Těžko říct, ale mám strach, že i já a další mně podobní se propadnou a ustoupí narážkám hloupých posměváčků a ostrůvek se potopí. V té

chvilce se Baden-Powell obrátí v hrobě a bude konec. Konec jeho idey o nezkaženém dětství, výchově ke svobodě a lásce k bližním. V té chvíli padnou všechny ideály a za rok se o skautech bude mluvit jako o pomatencích, kteří si mysleli, že vaření nad ohněm a spaní ve stanech se vyrovná super nové videohře a plechovce kokakoly.

   Když tato chvíle přijde, snad už nebudu na světě. Snad, protože pro mě má zapadající slunce nad lesy, ranní rosa na louce a vůně táborového ohně za doprovodu strun kytary stále své kouzlo a já…já jsem zase člověkem, ne vyumělkovanou stvůrou moderního světa. Kdo tomu nerozumí je ubožák a já lituji jeho, že neví, co je to skaut. To musí mít člověk v srdci, ne na jazyku.

   Tak o tom přemýšlejte. Snad to není zastaralá instituce, ale nová myšlenka, která je jedna z mála, pro kterou má fakt smysl žít.