hrdzava Dzejn - Abrfabr o smrti - kritika sbírky

Broušením po Písmáku jsem narazil na autora hrdzava_dzejn a její sbírku (jednu ze dvou) Abrfabr o smrti.

Slovenská autorka je zde se svým dílem jakoby nepovšimnuta možná kvůli rodné slovenštině (zdejší lid se jí asi nechce trápit - již nejsme bratři jako dříve a slovenské televizní pondělky jsou dávno pasé), možná kvůli osobitému stylu, který se vymyká zdejšími pojetí poetiky v poezii.

Ábrfábr v této chvíli obsahuje osudových 13 děl, které jednotí téma, jak název napovídá - smrt. Styl tvorby "Rusovlasé Jany" není čistě poetický, jak by se zdálo podle zařazení jednotlivých děl. Označil bych je jako mikropoezie v próze.

Pojďme na návštěvu hlouběji do tvorby autorky. Jaká je sbírka pojednávající o smrti?

Absencí metafor se hlásí k moderní ploché poezii s důrazem na obsah. A ten je v jejím díle jasně k nalezení. Její "básně" se vyznačují lehkostí čtení, jasným sdělným obsahem a uceleností myšlenky. Hrdzava dzejn nedává prostor čtenáři k vlastní představě o díle, ale pevně jej vede k zamýšlenému cíli. Tím je ostře řezaná pointa většinou s ironickým nádechem, která často obrátí dojem z obsahu prvních řádků textu. Na své si přijdou především ti čtenáři, kteří hledají obsah, konfrontaci se zkušeností a poučení, kteří netouží číst básně ve formy křížovkářského zadání. Není bez povšimnutím, že se autorka snaží i vypořádat s otázkou přílišného patosu který se pro toto téma nabízí.

Je sbírka pozitivum pro čtenáře? Myslím, že ano. Proto mě také zaujala a vřele ji doporučuji těm, kdo se v předchozím odstavci poznali.

ps: Romanticky založení čtenáři hledající kupy peříček, lístečků, kytiček a fragmenty zdrobnělin odejdou zřejmě nespokojeni. 

Hledejte tedy v autorech pod písmenem H.