Pepe a ja

chce to zkusit

Starej znamy dobry pocit uplneho porozumeni a dlouhotrvajiciho souzneni me a Pepeho prepadl po
osmem sturmu. Ten vecer jsem zase bezvladne propijeli a bylo nam vazne dobre. A to i v cas
kdy se Pepemu z posledni krece neprolouhovane casti mozkovny vytrhala odvazna myslneka. "Ty pico
znas ty tisickrat proslapany cesty. Kazdej vochcanej roh. Vis kde bude lezet papirek nebo kde jsou
do hladkyho vysosovanyho asfaltu zaslapany zvejkacky. I poslepu by jsi je prosel. Vim jak je citit kazdej metr. Kurva
to je k nasrani. Nenapadlo te nekndy takhle si najit a proslapnout nejaky novy stezky ?" Vzdycky
mi v takovy carovny chvili dovede nasrat kdyz poznam, ze se Pepe do neceho nuti a uz jenom mele
stary zapomenuty picoviny. Podivam se na nej poradne a vim ze nekeca. "Ty magore o tom do prdele
premejslim skoro porad. No jasne. Proste neco jako popojit a podivat se taky na tu svoji starou
stezku z mista ktery jsi zahlid jenom obcas kdyz jsi treba spatne zaklonil hlavu nebo kdyz ses
ohlid pro zapiskani ktery stejne na tebe nebylo.. no..Dneska to vememe domu jinudy ty kokote" Bylo domluveno a
ted jsem uz jenom zase chutnali nasi spolecnou myslenku prohnanou pres zesilovac trinactyho sturmu.
Jaruna zacala uklizet ale Pepeho nechala spat. Ja jsem uz chlastal u Kolky, ale na tohle si jeste pamatuju.

---