Přál by sis

Hvězdná je stráň,

 co by sis přál,

  modrý je stín,

  motýlích pavučin,

 zůstáváš bez příčin

zasněná.

A bílá je poušť

 a do očí hloubš

   zatočí dívka

   co z klokočí

 korále má.

Je má.

A hudba je dar

a noty sou klíč,

 a když chceš výš,

  výš než seš teď,

   pořiď si křídla,

  poletíš hned.

A na hoře,

 na vrchu,

když budeš

 potichu,

možná že

zjistíž že

nahoře

každý je sám.

I když je pán.

 A možná že pohledem

 řekneš všem

více než pomocí

tisíce slov.

A modrý je sních,

 když Slunce zapadlo

  a dobrý je smích

jestli tě napadlo,

s tím skončit.

Je to tak těžký,

tak těžký je začít.