Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet (Mé milované)
20. 04. 2004
2
0
3105
Autor
Jess
Stadnami Léthé jsou tvoje oči,
řekni kdo jejich taje znal?
Čím pak se ale tvůj cit stal,
když z polibků tvých se hlava točí?
Vlasy jak půlnoc se po úbočí
tvé hladké tváře líně plazí,
když probouzíš sny o nesnázích
a řídíš jejich let jak kočí,
práskajíc bičem do mých zad
a kreslíc na ně kresbu tuší,
jíž význam znáš jen sama snad.
A tvoje tělo, na mé buší
(pocitem, jež zovem hlad),
nedbajíc, že klid mrtvé ruší.
je to trochu nezvyk číst něco staršího - tady na Písmákovi toho moc není, ale není to špatný - snad bych jen upoutal více na některá slovní spojení
určitě jste nemilovali stejnou ženu, jen jste milovali oba intenzivně . . .
Lasy*
některá místa velmi dobrá, jiná poněkud chatrnější,
celkově to ale na mě nijak moc nezapůsobilo....
kdoví, zřejmě nejsem naladěn...