Světlo

Světlo co svítí, ale pouze bloudí ve tmě,
je jako ten strach, co se někdy skrývá ve mě,
je jako voda, co je tu všude kolem,
je jako ta chvíle, než ti řeknu svoje: „Sbohem…“

Je tak vratké, a přitom ti sílu dává,
je tvůj průvodce ve tmě, když se ti o něm zdává,
je tvou zhoubou, když skončí sen a začne den,
je tvou sílou, popožene tě a donutí jít ven.

Je tak silné, že za sebou nechá pouze stín,
je tak drzé, že mezi nás chce vrazit klín,
zdálo by se, že je sobecké, ale pouze bloudí ve tmě,
je jako ten strach, co se někdy skrývá ve mně.

---