Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLetní den
01. 09. 2000
1
0
1977
Autor
Stínovlas
Vskutku nádherné je provoněné léto na hladinách řek se jeho obraz zračí škoda, že po většinu roku - a tak je to se na nás deštěm prosycené nebe mračí.
Stínovlas r. 2000
V provoněném ránu drozd si zpívá,
stromy si češou orosené koruny.
U boudy vstal rezavý pes a zívá,
ranní Slunce zabrnkalo na struny.
Horký modro-zlatý den se rodí,
cítím ho všude i v kytkách na rohu.
Ospalým městem se zlatem brodím,
kráčím a přestat žasnout nemohu.
Mraky se řadí jak rackové zaveleli,
nebeskou cestu si razí v bílém oparu.
Široké boky tiché řeky zeštíhlely,
v ranním vzduchu zní piskot komárů.
Prsty vánku plátky růží rozvířily,
pes u boudy vzpomíná na svůj sen.
Paprsky hladině svůj tanec zatančily,
Slunce se usmálo a rozeznělo letní den.
malíře já muc rád, moc hezoulinkaté :-))
a podchladí, chci řéci podlaží, tudíž ale nu, ju to neříknu :-))
písk :-))
souhlas s tedeaskou.. celkem OK.. ale ja mam rad takove, jakesi vic zduraznujici konce..
Proti prstíkům osobně nic nemám spíš proti stejnému rýmování ve 3. a 4. to opakovaný li-ly mě tam rozhazuje.A přestat žasnout to mi připadá jak věta vesnickýho Rudly.Já vím.Co tam napsat? Ale je to takový ošklivá zlí obrat.Ačkoli na Tip to nejni tak hodnotím pozitivně.
Pěkný ráno. Taky jsem už takových pár viděl a mají podobnou atmosféru, ale takovou... opravdovější. Ačkoli se mi opravdu líbí, tak mě můžu hodnotit spíš slova než pocity.
Hodnotil bych to podle Tvého věku, ale nevím kolik Ti je. Trochu mi vadí : mráčky a prstíky.
Musel bych se dlouze rozepsat a na to nemám momentálně čas. Ašer
Já ti nevím, pořád mám pocit, že by se mi to mělo líbit, téma se mi líbí, verše mám ráda, ale... nevím, snad mi to nějak kulhá, ale na kloub tomu přijít nemůžu. Promiň, to moc konstruktivní neni. Chyba je na mé straně.