ROtující MEteOrit a JUchající liLIE

tohle je divadelní hra na motivy Williama Shakespeara, i když se vám to třeba nemusí na první pohled zdát....

 

ROtující MEteOrit a JUchající liLIE

 

aneb

 

Milenci z Vernony

 

 

 

Místo:   „Vernona“ – přísně střežená věznice se stálou ostrahou (leč někteří jim stále unikají), někde uprostřed pouště

 

Lékařská zpráva: 

 

Pacient 283: Romeo  –     silné sklony k depresím

-         komplex méněcennosti

-         slabost pro ženy

-         ve vyhrocených situacích sklony k sebeubližování

 

NEVYLÉČITELNÝ!

 

Pacient 007: Julie      –     od útlého věku sklony k sebeubližování

-         alkoholička a silná kuřačka

-         silně agresivní jedinec

-         styk s muži nedoporučen

 

NEVYLÉČITELNÝ!

 

 

 

 

( Poté, co se Romeo dostane ze své cely a podaří se mu proniknout až na volné prostranství u ženského obytného bloku… pomalu se plíží podél zdi a vrhá pohledy. Tentokrát se nesmí nechat chytit.)

 

Romeo:         (Zastaví se před oprýskanou zdí a vzhlédne)   

 

                     Znova a znova. Na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, díky tobě

                     ale stojí každý den za to. Už nejím ty jejich blafy, žiju jen z tvojí přítomnosti…

                     a teď jsem se konečně dostal až sem, pod tvé nebe, můj Plíhale..

                     (zakřičí): Chci tě zase vidět, nymfo, královno noci…

 

( Romeo uvnitř):

                     Upřímně, mluvíš jako pako, brácho…

 

Romeo:         Ty mi do toho nekecej!

 

(( V okně s růžovými záclonkami se rozsvítí světlo a na železobetonový balkon se vypotácí (snad) ženská postava))

 

Julie:              ( Tak tak, že chodí – má velké problémy s udržením rovnováhy..)

 

                     Jééééžišmarjááá…..!

 

Romeo:         Ty na mne mluvíš! A jak máš krásný hlas – ach. Už jsem myslel, že tě nikdy neuslyším.. Ukaž se mi v lepším světle, pojď blíž, až pod lampu…

 

Julie:              ( Jakoby ho vnímala, posune se o kousek blíž pod pouliční lampu či co.. na sobě má růžové šaty a župan, na tváři blažený úsměv. Svalí se ke zdi balkonku a smutně vzpomíná nebo blouzní)

 

                     Jó, Romeo, proč zrovna ty teď a tady jsi Romeo? Nic neřikej, čekej,

 

Romeo:         Čekám, čekám.

                    

Julie:              ( vytáhne z kapsy lahev….) nenič si život, nepij (…přihne si…) a změň si méno a já se pokusím (…smích) změnit svoji pověst..

 

Romeo:         To mluvíš ke mně? Podlamujou se mi kolena a zapalujou lejtka, co téď?

 

Julie:              ( rezignovaně k lahvi):  

                     Ale to nevadí, že nejsi Jim Beam. Hele kluku, kdybys nebyl Monterk a já Kaprštíková a kdybychom nebyli museli hnít v téhle prokleté Veroně, kde mě NEPUSTÍ - ANI - K - JEDNOMU - CHLAPOVI ( zvyšuje hlas), jó, to by bylo všecko jinačí…

                    

( Z vedlejšího balkonu se ozve)

 

Hlas:              Slušní vrahové, odpykávající si doživotní trest za ztížených životních podmínek daleko od civilizace, chtějí spát, sakra! JO?!

 

Julie:              ( vyprázdní lahev)

                     Jóóó, kdyby to šlo tak lehce, změnit si jméno, přehodit masku… být jako Fantomas…

 

Romeo:         Slyším tě, na slovo poslouchám, královno. Udělám to, a stanu se tím, po kom toužíš, budu Fantomasem. Nikdy neustoupím a nikdy se nevzdám, ( pravou ruku zatne v pěst a přiloží ji k levému rameni) naše láska….

 

                    

 

Julie:              Cože toto? ( naklání se z balkonu…) Hélou jé (…skoro padá…) kdo se mi to tu promenáduje pod balkónem? (…láskyplně, sladce) Mužskéj!? Nebo snad!? Monterk??

 

Romeo:         Jestli mě pořád miluješ, tak klidně Fantomas. Ale pokud chceš, Monterk navždy zmizí a zůstane jen Rotující meteorit.

 

 

Julie:              A jak ses dostal až sem, přes ten ostnatý drát? A co stráže?

 

Romeo:         ( bolestně, s masochistickým úsměvem)

                    

                     To byla hračka…

 

Julie:              (kouří)

 

                     Dostanou tě jako minule a dostaneš pět týdnů v kazajce…

 

Romeo:         Všechno stojí za ten pohled na tvou tvář!!! Pokud jsem s tebou a dýchám stejný vzduch jako ty a tvoje plíce ( začne se dusit - Julie kouří cigarety - bez filtru, ale s flitremJ)

 

Julie:              Hele radši už běž, než se mi vzbouří hormony. Víš, že mám chlapy od doktora zakázané.          

 

Romeo:         NIKDY! (řve) Jednou jsem tady a zpátky už netrefím! Dlouho jsem hledal tvoje okno. A proč tě vůbec přestěhovali k vrahům? No to nevadí, i kdybys byla u psychopatů jako já, vždycky budeš jediná! Mám provazový žebřík a nůž. Pojď, spusť se dolů a probojujem se spolu z Verony - eště DNESKAAAA!!!!

 

Julie:              Ven z Vernony, ven z klece! Tři miliardy chlapů jen pro mě, ( řve!!) pro mě, pro mě, juchéééj! (láskyplně): A samozřejmě ty, MonterkuJ. Ale potmě to nepůjde. Mám fobii a bojím se tmy, stav se za svítání a dones irskou třikrát destilovanou - tobě ji určitě prodají…

 

Romeo:         Jak si přeješ, vílko v růžovém, přísahám při blikajícím pouličním osvětlení, při mé oblíbené jehle a mém šťastném žilním noži. Přísahám na tuhle prokletou Vernonu

                     a všechny její bachaře, že já, Rotující meteorit, přijdu a …

 

Julie:              Ne, stačí, když mě odsud dostaneš, ty blázne..

 

Hlas:              ( z okna)

                    

                     Já jsem vás varoval. Každý narušitel bude zlikvidován. Štěstí, že mi máti poslala ten V DORTU ZAPEČENÝ RUČNÍ GRANÁT!!

 

(obrovský výbuch - vzbudí se všichni vězni a chovanci - kakofonie zvuků a hlasů - křik)

 

 

( Všichni mluví, Julie odněkud vyhrabala cigarety a pokouší se přelézt přes svůj balkón)

( Romeo cítí, že jeho plán se momentálně hroutí a začne propadat depresím…vytáhne tesák)

 

Romeo:         Nenávidím a miluji.        

                    

Julie:              Romeo, nééé!

 

Romeo:         Když ji miluješ, není co řešit. ( Zaboří nůž do žíly a slastně vzdechne)

 

( Odněkud se blíží kužel ostrého bílého světla)

Bachaři:         ( šeptem) …Pomalu, pomalu…

 

Bachař1:        Tééééď! ( Dva silní chlapi se vrhnou na Romea a vytrhnou mu z ruky nůž.              V dalším okamžiku už sebou Romeo nemohoucně škube ve svěrací kazajce)

 

Bachař2:        Musíme ho někam odklidit, bude to chtít další hospitalizační s období s následnou ochrannou léčbou. Je fakt nenapravitelný.

 

Bachař1:        A tuhle ( Ukáže bradou na Julii, která se šťastně rozvaluje v záhonku zvadlých kopretin, metr pod svým balkónem…) bychom měli znova přestěhovat, pošleme ji někam jinam, aby byli od sebe.

 

 

 

KONÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉC

 

 

 

 

---