Růžová píseň

Mám jedno dávné přání, jedno nebo dvě

hned po ránu nasadit brýle růžové

umlčet každou myšlenku, jež se moc ptá

a každý pták ať září jako plameňák

Anebo zhasnout světla, ať je kolem tma

a všechny cesty rázem vedou do Říma

vlevo je vpravo a pak obráceně zas - vem ďas

tenhle kolotoč, v němž zastavil se čas

Vemte mi oči z hlavy, abych neviděl

když tahle jednoaktovka postrádá děj

nad údělem hrdinů z první pavlače

můj prázdný oční důlek stěží zapláče

Anebo zacpěte mi uši, jen tak dál

kdyby sám Paganini někde poblíž hrál

já nevím o tom, a o ničem, co bych měl

a proto nevím ani, proč bych záviděl

Štěstí je nebezpečná, odjištěná zbraň

a kdekdo dal by třeba půl života zaň

jenže prosťáčkům se za zády vysmívá

a kdoví, třeba právě vysmívá se nám

Mám jedno dávné přání, jedno nebo dvě -

hned po ránu nasadit brýle růžové

umlčet každou myšlenku, jež se moc ptá

a každý pták ať září jako plameňák

A budu navždy šťasten, to vám přísahám

a vím, že od té chvíle nezůstanu sám

S armádou těch, co v jednom rytmu stejně jdou

budu navždy zpívat píseň růžovou

(P.S. je to skutečně text "růžové" písně)