Chladnou hlavu #22: Olympiáda odložených

:) to je milé...my teď máme doma našeho dědu, protože babička umřela, a někdy je to docela martyrium...stáří je hnus...

zachváty smíchu a ještě sakra hluboká myšlenka - paráda! *

Kopíruju ostatní: t* :o)

tip. Konec je vybornej, ale to uz tu napsali ostatni. A neomlouvej neco ve sve povidce tim, ze to tak bylo ve skutecnosti

ty tvoje povídky by klidně mohly mít komerční úspěch. Vážně si myslím, že jsou publikovatelné a doufám, že se tak jednou stane. Jinak mi tohle hodně připomíná sympsny(zvlášť ti důchodci

začátek mi připadal moc vyšroubovanej, ale koncem si to jednoznačně napravil dobrý myšlenky a postřehy jen bych nesouhlasil s názory některých kritiků- život v domově důchodců určitě není tak strašnej stereotyp a čekání na smrt- vono když máš sklerózu jak Brno, je pro tebe každej den vzrušujícím překvapením :o) né, teď vážně, důchodcům se omlouvám, i v pozdní části svého života lze nalézti určitá spestření, která okoření jinak nudný život tip

Yoss..divil by ses, jak smutné je stáří v charitách a domovech na dožití...

Koukám.. něco úplně jinýho než jsem čekal. To bylo naschvál, nebo se do tvorby tolik promítají změny v životě? :)

Opravdu dobrý. Donutilo mě to zamyslet se.

Jestli máš teď čas napsat kvalitní povídku, tak ti upřímně závidím; já se plácám mezi a) snahou jistou povídku dopsat a b) snahou nebýt vyhozen z UK. :-) (či vy nemáte zkouškové období?) Doufám, že aspoň jedno se mi povede. :-) Tom

MeTB: Zkouškové máme. Nesmíš na to myslet :) Hanee: Ne, nevážním. V tomhle světě si to snad ani nemůžeš dovolit...

No, ani mi tak nevadí, že na to myslím já, jako spíš, že na to myslí i naši přednášející a cvičící... :-) Jak by to bylo krásné, kdyby to nebylo.

t!

fakt super... bez komentáře, tady je zbytečnej :o) *

Už bylo řečeno dost. Mě se líbí v podstatě jenom konec a Šafařík.

Děkuju všem, kterým se líbilo, a samozřejmě i za konstruktivní kritiky. Hlavně Tomovi. Na toho budu reagovat: Já si nemyslím, že je hrdina nějak výrazně kladný. Na závěr se sice zachová skoro jako Brandon Walsh, ale v průběhu povídky žádnými klaďasovskými tendencemi netrpí. Myslím, že je docela lidskej. Až na konci se to v něm tak nějak hne, a i tak se zmůže v podstatě jen na gesto. (Ale tak to cítím já, protože jsem to já. Možná se mi to nepovedlo vykreslit.) Dcerka opravdu přijela stejně nečekaně jako v antické tragédii, ale nenapadl mě jiný způsob, jakým bych na ni čtenáře připravil. Šafařík by se mi o ní před jejím příjezdem nikdy nezmínil. Vztah k ní je pro něho jedna z nejchoulostivějších věcí. Nic, o čem vykládá na potkání. Šafaříková juniorová způsobí malinký náraz, o kterém mluvíš, ale to jsem chtěl. Je to náraz, který by měl změnit tvůj pohled na Šafaříka seniora. Když teď tak koukám na ten bubínek, ten jsem mohl vážně vypustit. Dál to nemá žádný význam a vtipný to taky zrovna není. Dík za postřehy. A neboj, pokud se mi nějak zformuje to, co mám teď v hlavě, tak v příští povídce budu zase lidský víc než dost :) Moc tě zdravím.

Tak sice to není zítra, ale jsem zpět jak jsem slíbil. Myslím, že Tvé psaní jde nahoru. Nejen stylysticky, ale i tím jaká si vybíráš témata - tedy, jaké si vybral teď. Tahle povídka má tvrdý konec, ale jinak než ty předchozí. Zkrátka se s náma život nemazlí a ani po šedesátce nebude :o) Lasy

Hm. Tak jo, jak to vidim ja: Libi se mi, ze jsi se pustil do existencialnejsiho rybniku nez obvykle, ale - nasel jsem tam par veci, ktere mi nesedely. Hlavni hrdina te povidky se mi zdal moc *umelohmotny* (spis bych mel rict *papirovy*), nez abych ho videl pred ocima - to by se dalo skousnout v parodii, ale ve *vazne* povidce mi to cini potize. Je to takovy byt unaveny, presto naprosty kladas. Chybel mi lidstejsi rozmer (a vim, ze ty ho popsat umis). Ta zena, ktera prijela nakonec, je deus ex machina, jako bys chtel povidku nutne ukoncit nejak hluboce a zamyslene - a ta zena je...jako...kladivo, kdyz uz se predtim nepocitalo pouzitim sroubovaku, jestli mi rozumis. Zkratka neco, co v povidce do te doby nebylo a kdyz se to pouzilo, zpusobilo to naraz (ackoliv to snad slo udelat nenapadneji). No, take se mi zdalo, ze vtipky (asi tak do dvou tretin povidky) *moc mackas*; OK, daly stavu poprve, podruhe taky jeste neco vyteklo, ale potreti uz se to droli (to se tyka hlavne pasaze s prasklym usnim bubinkem). Na druhou stranu, duchodce filuta me doopravdy rozesmal. Shrnul bych to takhle: pro me je to jedna z tvych slabsich povidek - coz vubec neznamena, ze by to byl spatny text, jen...zkratka viz vyse. Tom

rovnaký pocit ako Dero

vzepstupná tendence zbytek zítra Lasy*V

*** Ten konec bolí... :-// Ale je krásná. Ty vole, důchodce filuta! Tak to mě rozesmálo... :)) TIPík Rimmi.

Důchodce filuta dobrý...:) Jinak - překvápko...

Tohle nebylo veselý... Ani trochu... Běhá mi mráz po zádech z toho svinstva. Ale napsaný super, jako vždycky:o) Líbí se mi, že vyjádříš co cheš bez používání kýčů a přilišného patosu... *

Zdařilé. TIP

no neni to spatne napsany, sice je tam dost takovejch intelektualnich nadhozu ale ty se nastesti nepodarilo promenit (nebo jsi nechtel) , presto ten konec neni dobrej (myslim si ja) cely to vyzniva jako ze stari je na hovno, coz si nemyslim, vdecny tema ti duchodci, coz?

vynikajici... smutne mi to sice neprislo, ale ta myslenka je dobra, i kdyz s ni nesouhlasim :

Duchodce filuta dokonalej, ale konec smutnej.... :o( ale celkove klasicky Rimmerovsky vyborny. Uz se zas mooc tesim na dalsi dilko:o) joo, a tip, samozrejme.

když jsem to čet, tak jsem si říkal, že nic moc, ale ten konec mě přesvědčil, že je to dobrý..

zezačátku mi to přišlo jako jen tak na legraci, říkám si no ne, Rimmer změnil styl, ale ta myšlenka na konci a celkově ten závěr celý je absolutně skvělý... hýřila bych superlativy, ale nic mě zrovna nenapadá, takže jen stručný tip:) *t

ještě avi

“Disciplíny jste si ale rozebraly už včera. " - předpokládám, že i ty sis rozebral, čili rozebrali.. ---- "Už během prvních kroků nám došlo, že jsme nosiče plamenů měli volit důsledněji. Entusiasmus se mu sice upřít nedal. Pohyb však ano." "Přisedl jsem k němu, a aniž bych ho pustil ke slovu, vylil jsem mu srdce do tácku s libereckým párkem:" tak takhle je obalený to ohromný sdělení, který povídka má... jsi to prostě ty.. aneb "humor je vážná věc" - přesně podle toho vzorce píšeš.. skvělá, děkuju.. * a El * za avi :)

Rimmere..taky jsem čekala legraci, ale povím ti, že tohle má v sobě všechno..a mnohem víc..:-) tip*

jo ten konec je great!!! moc.....

Taková ze života..a ten konec typicky rimmerovsky smutnej:( po předchozích úsměvných situacích, tak trochu návrat na zem:) Líbí, povedlo..takže jedoznačně:t*

takovej hodne smutnej klaun...*

Na mě to od začátku působilo hrozně smutně a tím koncem jsi mi jen potvrdil mou domněnku, kam že to směřuješ. Náznaky Tvého humoru tomu dodávají na čtivosti, ale nepřebíjí ten smutný podtext. Musím se zmínit o výtečné práci se slovy. Každé zapadá a téměř to vypadá, jako bys nad každým seděl a přemýšlel, jak na čtenáře zapůsobí. Ačkoliv jsem si téměř jistý, že Ty ses už s takovým talentem narodil ... ;o) Gratuluji ... **** + v

Ja... vis...... proste nebudu nic psat. K necemu takhle vynikajicimu neni treba nic dodavat. Diky za to, ze pises.