Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senachvíľu
13. 05. 2004
4
0
2066
Autor
lubi
keď si povedal
„nebráň sa tomu...
láska... prosím...“
až do trinástej komnaty
preniklo čaro tvojich slov
až tam, kde sa smútok
s tajnou túžbou snúbi
nachvíľu
veď krehké výhonky
už bezcitný chlad kosí
len dotyk tiel
dosť hlúpych snov
nechcela som ťa
ľúbiť
Petula: viem, že más pravdu, alo bola to pocitovka presne urcena adresátovi, napísala som ju na jeden šup a dala by sa vylepšiť, ale nechám ju tak ako je
inak vďaka, priatelia, rada vás zase vidím :)
Ne,
nejde mi o „svatou a objektivní pravdu“, protože opravdu se nad básničkami o pravdu hádat nemíním. V parvdě řečeno, ani na to nemám vzdělání.
Ostatně pravda je u tvorby někde v absolutnu, ale tam většinou nedosáhneme…
Má „kritika“ je jen mým osobním názorem. Děkuji, že jsi jej vcelku přijala a, myslím, bylo by škoda kvůli mému pohledu cokoliv měnit a přepisovat! Co čtenář, to názor, to bys musela pro každého čtenáře upravit svou básničku jinak! :o)))
To by ale pak nebyla básnička Tvá, ale každého jednotlivého čtenáře jeho, jemu se zamlouvající, verze.
To je ale ptákovina, že! ;o)
Měj se! |||-_-||| Petula
Měj se! |||-_-||| Petula
Pěkná, hlavně melodičnost prvé poloviny mne hladí.
Vadí mi ale:
veď krehké výhonky
už bezcitný chlad kosí,
protože mi to zní jako mnohokrát opakovaný obrat a obraz…
Pak se ale (dle mne) báseň vrací ke své podstatě, malování něžného ženského pocitu rozpaků a prožitků.
Za to dávám TiPíska… :o)
|||-_-|||
«*»
|||-_-|||
«*»