Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHřbitovní.
13. 05. 2004
5
1
1571
Autor
Minstrel
slunce zvedá stíny
a kříže rozběhly se
po hřbitovní zdi.
Ležíš krásná a nesmělá
na koberci hřbitovního kvítí
nahá, hodná anděla
jehož socha nad tebou
svá rozpíná křídla.
Bílé šatičky a pár hadříků
se po hrobech válí,
ale co s tím?
Plni touhy jsme se milovali,
vzdali jsme hold lásky
tisícům mrtvých
na zápraží jejich domovů...
1 názor
Tuhle jsem teď hledala.. :o)
Tak za to, že si ji vybavuju (no.., ne text, ale obsah jo.. :-D)- -t-
taky mi to v hlavě evokuje Svatební košili -> ty bílé hadříky na hrobech :)
zajímavé, milovat se na hřbitově :)
A není obsahem, že vzdali hold lásce na zápraží domovů tisíců mrtvých? Ten závěr mi připadá nešikovně napsanej..
A venku už zase svítá
slunce zvedá stíny
a kříže rozběhly se
po hřbitovní zdi.
atmoška* ale chtělo by to doladit
ano, ano...doladit a bylo by to super... o)...např.svá rozpíná křídla - to mi přijde děsný a ten konec bych taky předělala...
konec neberu, ale:
Ležíš krásná a nesmělá
...
nahá, hodná anděla
to je neco pro me :o)