Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávraty..
18. 05. 2004
6
0
3054
Autor
ajlla
Slova jsou tichá
i zhroucená krví,
dojdou - li na okraj propastí
a raději zemřou hanbou,
než by připustila,
že existuje bůh,
který je opustí...
i zhroucená krví,
dojdou - li na okraj propastí
a raději zemřou hanbou,
než by připustila,
že existuje bůh,
který je opustí...
kassiope, děkuju ti :o)
Nářezový_sluníčko, tak, tak... rozumímš mi, a děkuju ti :o)
Nářezový_sluníčko
27. 06. 2004
Cos tím chtěla vyjádřit? Zní to zajímavě, ale nějak mi uniká myšlenka o čem to vlastně je...
Prostě je to všecno o slovech, někdy lidíé zapomenou a bojí se někdy něco říct.Jen aby neublížili, a přitom ublíží tím, že nic nepoví.Tak ted' nevím jestli jsem ti to zamíchala ještě asi víc.
"Zhroucená krví" se nelíbí jako obrat ... pořád se mi tam plete "zbrocená" ... ten budoucí čas v závěru je sice chytrý, ale nepřesvědčivý - aspoň pro mě.
Průměrná miniaturka.
Zhroucená krví se mi taky nelíbí ... a v posledním řádku by se mi líbilo spíš .. "který je opouští ..." - ale jinak to mělo zvláštní pointu. T.
souhlas se sleeping - ten druhů verš je trochu nesmyslný a hlavně se do básně nehodí - jinak dobré . . .
Lasy
já mám spíš pocit,že kdyby tam bylo opustil...osobně by mi to dávalo větší smysl
Ne nezamíchala, díky.Už to líp chápu a vnímám a s tím,co jsi chtěla vyjádřit, souhlasím.