V OBLEŽENÍ-3

Bojovné víření bubnů se stupňovalo. Zanedlouho dosáhlo takové intenzity, při niž začal běhat mráz po zádech. Asim s několika muži vystoupal po točitých schodech do jedné z mnoha velkých a mohutných věží.
„To je vod vás vodvážné veliteli, že chcete hradby nechat prázdné,“ řekl jeden s mužů.
„Určitě za chvíli spustí hustou palbu z děl a katapultů. Ta by zabila spoustu mužů. My zatím budeme pálit zpoza hradeb našimi největšími katapulty. Koule z nich doletí k jejich dělům a katapultům,“ odpověděl Asim.
„Co když zahájí masivní útok?“
„V tu chvíli budou muset přestat střílet, aby koule nepadaly na jejich bojovníky. Pak spustíme palbu my,“ řekl Asim.
  Bubnování tisíců a tisíců bubnů náhle utichlo. Po něm zavládlo nezvyklé ticho. Tato náhlá změna jen zvětšila napětí obránců. Asim na vrcholu věže zrakem přehlédl celý prostor před hradbami. O chvíli později postřehl, jak se v dálce rychle do vzduchu vzneslo velké množství velkých teček.
„Už pálí!“vykřikl. Hned poté velkou rychlostí první koule dopadly na hradby i před ně. V následujících okamžicích letělo na opevnění přímo či obloukem stovky a stovky kouli. Asim i ostatní muži rychle seběhli do nitra věže. Pak do hradeb začal bušit“déšť“ kamenných a železných koulí. Mezitím desítky a desítky obřích katapultů, které se nacházely za hradbami zahájily také palbu. Vzduch byl náhle zaplněn nespočtem kulí, z niž mnohé se srážely. Některé horní části hradeb dopadající koule poškodily.
  Asim střílnou ve věži užasle hleděl na příval koulí. Každou chvíli slyšel údery do mohutných zdí věže. Začal přemýšlet, jak dlouho Navarové dokáží takové množství kulí vystřelovat.
„Veliteli, mám pro vás zprávu,“ ozval se voják, který vyběhl po schodech.
„Poslouchám,“ řekl Asim, který stále hleděl střílnou.
„Naší zvědové nám poslali přes holuba zprávu, že navarská vojska se zformovala. Jejich počet přirovnávají nekonečnému lesu kopí,“ sdělil mu voják.
„Budeme muset ten les začít kácet,“ mínil Asim.
„Vobdivuji váš klid, veliteli?“ řekl mu jeden z mužů.
„Nesmíme propadnout panice. To by byl první krok k porážce.“
  Počet dopadajících koulí na hradby začal klesat. Asim po chvíli vyběhl na vrchol věže. Naskytl se mu pohled na nespočet dopadnutých kulí, které se válely po hradbách. Na mnohých místech byly hradby poškozené. Svou pozornost rychle soustředil do dálky. Zní se ozvalo opět víření bubnů, které za chvíli přešlo v jednotlivé mohutné údery. Vzápětí zpozoroval něco jako vlnící se vodní hladinu v podobě pestré směsice bojových zástav. Chvíli na to nevěřícně hleděl. Poté zaburácel mohutný navarský bojový pokřik.
„Na hradby k dělům!“ vykřikl směrem za hradby, kde za řadami mohutných katapultů stáli v šicích desetitisíce bojovníků.
„Ať se každý druhý katapult posune o dvě stě metrů dozadu. Koule musí z nich dopadat několik metrů před hradby!“ řekl Asim jednomu z mužů, co s ním stál na věži. A ten poté rychle běžel po schodech věže dolů.
„Ti co mají kuše a luky, ať vobsadí třetí a čtvrté na hradby!“ rozkázal a další muž zmizel v nitru věže. Pak pohlédl na hradby. Na nich vojáci doskákali přes koule k dělům, zatímco jiní se snažili rychle kule dovalit k okraji hradeb. Poté se zadíval ve směru před hradby. Naskytl se mu pohled na valící se masy Navarů. Kam až dohlédl viděl jen vlnící se kopí a spousty vlajících bojových zástav. Zároveň do těchto mas začaly dopadat stovky koulí a zanedlouho i tisíce šípů.
„Za krále! Na hradby!“ vykřikl za okamžik Asim, načež se rozlehl bojový pokřik obránců.
„Budiž nám bohové nakloněni,“ řekl si při vytahování meče z pouzdra. Přitom si všiml, jak obloha na obzoru hrozivě potemněla.

                                                                                  KONEC TŘETÍ ČÁSTI