Híc sunt leonés

Dotknout se konečků tvých prstů

je jako dotknout se kusu ledu

nevím jaká jsi uvnitř

ale na povrchu jsi chladná, chladná…

Čekal bych do jara- snad pookřeješ

Proč nejsem to jaro?

Proč nejsi má první sněženka?

Roztaješ? Zmizíš? Zůstaneš? Odkveteš?

Jsi ledová královna

já nemám klíče od tvých bran

ty mi musíš odemknout

a otevřít své srdce

Stojím na zápraží

ťukám, buším, lomcuju

mrznou mi ruce, dochází síly

ale ty za to stojíš!

Klíčovou dírkou tě vidím přicházet

avšak s posledním úderem jsem vypustil duši

přišla jsi pozdě, ale přece…

Stálo mi to za to?