Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽádná imaginace
01. 06. 2004
4
0
3513
Autor
Tomáš33
Ocitám se na konci studny.
Spytuju svědomí, chci ho propojit s mým vědomím.
Nechci ale nalézt cestu, chci se něják vyhnout tomu
trestu.
Vzpomínám si jako nemocný člověk,
sám si bráním v hledání a žití.
Jak je to vše propojené, takovou úzkou, dlouhou
nití.
Možná myšlenky jsou marný,
kam mě zavedou se ptám.
Pomohu si sám?
Odpověď je daleko,
sám si v dálce stojím v tvář.
Tamten svítí
a já přijmout jeho zář.
Možná potřebuju pomoc,
možná potřebuješ pomoc Ty.
malej_blazen
10. 06. 2004
Ne ten infinitiv tam je proto, protože to tam tak je. A
ť si to každej přebere, jak chce. Níž jsem to vysvětlil...
Děkuju Ti za zájem.
pozorovatel
03. 06. 2004
pozorovatel: No jako že tamten co září je já, ale jsem bez VĚDOMÍ světla.
Takže sem to světlo ještě nepřijmul, kdybych ho přijímal, tak to takhle nevidím, co jsem napsal a kdybych ho teprve měl přijmout, tak nevím jestli se to opravdu uskuteční, ale rozhodně bych to bral. Možná by se tam hodilo přijmu
sk8ergirl: je to úmyslně jako foneticky, ale vono na tom nezáleží, když je to tak napsaný, je to uvolněnější
Smích_a_pláč
02. 06. 2004pozorovatel
01. 06. 2004
No ale já nevěděl jak to jinak napsat. Přijímám, přijmul, nebo přijmu se nehodí
K tomu obratu "a já přijmout jeho zář", mně by se tam docela to přijmul hodilo, aspoň po tom, jak to zní...
A ještě, nevím, jestli je to úmyslné nebo jen překlep - to "nějÁk" ve třetím řádku...