Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČernovlasý
Autor
Queen_of_Darkness
Černovlasý
Zavřený v cele přemítá o svém osudu. Nevzpomíná si na noc, kdy se to stalo. Na nic. Hlasitý srdcervoucí povzdech.
„Přestaň vzdychat“ rozeřve se strážný a praští obuškem do mříží.
„Jsem nevinný“ pokusí se.
„Drž hubu, černovlasý“ strážný znova praští obuškem.
„Podej mi pití“ poručí si černovlasý.
„Nebudu ti sloužit“ odfrkne si strážný, ale přesto černovlasému vodu podá. Ten chytne nádobu a rozbije ji strážci o hlavu. Strážce se sesune k zemi, černovlasý mu sebere klíče, odemkne si celu a opatrně vyjde z vězení. Nadechne se čerstvého vzduchu a z nicoty vytáhne dlouhý černý plášt´.
Malé děvčátko jdoucí kolem se svou matkou se rozpláče a začne křičet: „Černokněžník“
Její matka jí začne utěšovat, že čarodějové neexistují, že jsou jen v pohádkách.
Děvčátko přestane křičet, matka jí vezme do náručí a nastoupí do auta. Než odjedou ještě si podezřívavě změří cizince a zahrozí mu zaťatou pěstí.
Černovlasý se usměje a začne hledat cestu ven z města. Lidé, kolem nichž projde se mu klidí z cesty a neklidně se rozhlížejí kolem sebe. Psi zalézají do dvorů s ocasy staženými mezi nohy a zoufale kňučí. Kočky se však k cizinci přidávají a otírají se mu o nohy.
Čím déle jsou se zelenookým, tím víc se mění. Rostou, kožich jim zčerná a oči zezelenají…
Lidé s hrůzou v srdcích pozorují ten tajemný průvod- černovlasého cizince a za ním čím dál tím víc obrovských černých koček.
Černovlasý dorazí na konec města a projde branou. Přidají se k němu obrovští černí havrani a zahalí ho svými černými křídly.
Nebe zčerná a začne pršet. Po chvíli se k dešti přidává i bouřka. Děsivé blesky protínají nebe a osvětlují obrovský temný les a k němu mířící průvod.
Když průvod vejde do lesa, zableskne se a les i s průvodem mizí. Lidé si pro sebe šuškají a mají strach. Nechápou, co se stalo. Jejich pohledy jsou upřeny na konec města.
Jen jedna dívka se nedívá. Objímá a líbá černovlasého mladíka s podivně zelenýma očima…
„Smrt“ vykřikne nějaká babka „Všem nám zvěstoval smrt“ Ještě chce něco říci, ale nestíhá to. Na místě umírá a černovlasý mladík se usmívá. Je to strašlivý úsměv zvěstující brzkou smrt lidí…
KONEC