Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zpověď samotáře

04. 06. 2004
1
0
1761
Autor
depony

občas se vlny smutku snaží vyplavit ven, bouří se, že jsou utlačovány někde uvnitř mne. A tak jim dám volný průchod...

Ta tíha života.

Ta tíha osamění

mne táhne k zemi.

A samotář tápe v temnotě a sám .

a neví, kde je jeho spása.

 

Kde života je krása?

 

Zpovídám se nebi,

že o mé bolesti neví.

 

Zpovídám se jaru

za mé jablko sváru.

 

Zpovídám se sobě.

že nevzdal jsem se Tobě.

 

Proč samotáři nikdo nepomůže?

Což nikdo neví,

že sám s tim nic nezmůže?

 

Trpká jsou rána

v prázdné posteli,

za oknem vrána,

jak krásně jsme se měli.


sk8ergirl
04. 06. 2004
Dát tip
Myšlenka možná dobrá, ale kazí mi jí nepropracovanost...je to příliš kostrbaté...

Morasten
04. 06. 2004
Dát tip
samota hodně bolí ale věřim že si člověk dokáže zvyknout, a měl by hlavně věřit že jednou přítele potká...a samozřejmě taky proto něco dělat:-) optimismus!je to někdy těžký ale zkus to.

depony
04. 06. 2004
Dát tip
uznávám, že je to kostrbaté... psal jsem to v noci...když mi nebylo zrovna hej...pokusím se nad tím víc zapřemýšlet

Kimísek
04. 06. 2004
Dát tip
Mě se to líbí, jen ta poslední sloka. :o)

StvN
04. 06. 2004
Dát tip
No jo, to už tak někdy bývá.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru