Uprostřed Mařížě

Uprostřed Maříže

Cizopasná, cizokrajná…jsi žena…mě cizí,

element v duši, který mi chyběl, který mi chybí,

zakousni se do mě a líbej mě, ženo,

přísahám, tvé tajemství nebude prozrazeno..

Při živoucí vodě, nebi bouřlivém,

svitu luny, při ňadru tvém, při tom všem,

přísahám, že nezradím tě jako jiné,

stojím tady a cítím, že naše přátelství je živé..

A je jedno, kolik dětí máš, kolikrát bylas rozvedena,

nevyčtu jediný tvůj den, i kdyby se tvářil jako chyba,

jen po mém pravém boku chvíli stůj,

jen se mnou udělej pár kroků..jsem tvůj..

Jsi chrámem, městem, které obdivuji,

tebe jedinou..teď právě..jinou nemiluji,

a svět se mi slévá v  barevnou skvrnu,

bez tebe, vím, nic nedovedu..

A nedožiju

dnešní den

na sebe beru tvojí vinu

znechucen

sebou sám,

neboť vím, že miluji