Prosba srdce

Vychází slunce já v jeho záři,

drobné slzy jsou na mé tváři,

Vítr fouká cítím chlad,

divný pocit co není hlad,

To na mysli Tvé řeči mám,

když sedím tam v trávě sám,

že miluju Tě to Ty víš,

že trápíš mě to pochopíš,

Já chci jen Tebe lásko mít,

Tvými úlety se netrápit,

chci jen lásku vždyť já dávám,

pokaždé z dálky na Tebe mávám,

Tvé objetí tak cítit v náručí,

kdo mi lásku Tvou jen zaručí?,

miluju Tě ale prosím dost,

pálíš pod námi dřevěný most,

A až dolů spadnu skrz ten oheň,

pak nezbude nám než pláč a sbohem,

víš že dal bych Ti i modré z nebe,

protože miluju a miluju jen Tebe,

Tak zahoď sirky a vem vědro,

ať nám není větší vedro,

prosím nepal mezi námi pouto,

všechny moje smysly řvou to,

miluju Tě tak Míšo prosím,