Dřeváky a pokoj

avi

(nechtěla jsem, ale stejně budu muset, ještě něco: tvoje stavba, nikoliv umělá, zdá se mi, se stínem, schodem, vrzáním, vržením:) - dostalo se mi od tebe novýho rozměru! nadchnul mě)

Nerozumím poezii. Ty rukávy zavěšené, ti viselci tlumočící..To se mi líbí. Suky jako oči schodiště, ano suky jako stigmata po větvích, které kdysi čněly a vztahovaly se, teď vyhlazeny se přesto nedívají lhostejně. Ano. A pak zavrže třetí schod, je vržen více než jeden stín. Jde o ta slova- zavrže schod, vržen stín s přechodníkem. Budiž nezavržena! Blouzním? Světlo chladnokrevně potemnělo- i v žilách? Je to pěkné a myslím, že to s tou pažitkou není na místě, i když je někdo vegetarián hodný, poslušný. Děkuju.

děkuju studente z ostravy:) ráda jsem si

vyvěšené kabáty si pohybem prázdných rukávů tlumočí doteky věšáků

a já jsem původně také myslel na dva a ono to "jen" vrže a skřípe... a opět prach mně moc líbí * nikdy bych si toho nezapamatoval tolik, číst Tě průběžně je to velkej nákup

zteplaly suché kytky na okně a vůbec... Nevím co říkat, chvála je tak trapná, když je ve srovnání s tím co UDĚLÁ báseň... píšeš hezky, no

Má to dost silnou atmosféru, i když mi chybí celistvost. Některý obraty jsou fakt krásny... Když se za mnou objeví víc než jeden stín... vrže neustále.

schodiště má místo očí suky pozoruje nahé nárty * dům má více dveří než můžeme snést proto nespím*

Krásná a opět celá v dis. Chvíli mám pocit, že se mi něco z toho zdálo v dětství. A zase ta sytá vůně letmých vzpomínek na kůži s mlékem. Vždycky se Ti to podaří probudit. Je to tak zvláštní, záhadný a třaslavě to přitahuje někde v kolenou...jako když čekám v suterénu školy na první polibek z lásky a i když nepřišla, stejně si to pamatuju tak jako by jich bylo nejmíň sto od princezny. Prostě to tam je tak, jako v Tobě když píšeš básně které čtu. T.

světlo sklonilo hlavu a s ohnutým hřbetem se vtěsnalo mezi kameny zteplaly já si připomněla krb a chatu, to krásný místo pro ukradený klid... schodiště má místo očí suky pozoruje nahé nárty – dvě řehtačky výstražně zavrže třetí schod když se za mnou objeví víc než jeden stín vrže neustále tohle mi připadá jako dokonalé doladění noční atmosféry ve dvou..:-) tip

***

slíp, když záměr byl popsat určitou část dne, takže jiný než popisný jsem si to nedovedla představit..:) ale pažitku beru - to je aspoň názor - nějakej..

*

Vracím se. schodiště má místo očí suky ~~~ světlo sklonilo hlavu a s ohnutým hřbetem se vtěsnalo mezi kameny zteplaly světlo chladnokrevně ♫♫♫ dům má více dveří než můžeme snést proto nespím *

mé zvětralé energie doprovod k posteli

nemůžu říct ani to, ani to. Asi si to někdy budu muset přečíst znovu...

Nevím, pokusím se vrátit ... na první čtení nezasekla drápek ...

hmm.....celkom zaujimave

vyvěšené kabáty si pohybem prázdných rukávů tlumočí doteky věšáků tohle s mi líbí, jinak se taky musím vrátit... nějak toho na mě útočí víc.. a někde jako bych se potkávala ..

Skvělá atmosféra*!