Obecná kunologie

Obecná Kunologie

Kuna čárková

Kuna je velmi širokej pojem, laickou i vodbornou veřejností veskrze surově zužovanej na známou kunu lesní a skalní.

Všichni asi znáte tvora lidský postavy, zbarvenýho přibližně jako tučňák : bílá náprsenka, sejrově bílá tvář a jinak je celej černej včetně motejla pod krkem. Říká se mu pingl. Ten žije v moc kuriózní a dosud přehlížený symbióze s kunou čárkovou. Tahle kuna není čárkovaná, jak by se mohlo myslet, ale úplně bílá. Místo srsti má bílej damašek, místy jakoby propálenej vod vajglů a proto není vůbec vidět, když se pohybuje po hospodským ubrusu. Na pravý přední pacce má místo drápů náplně do propisky. Její způsob vobživy svědčí vo nesmírný vynalízavosti Matičky Přírody. Kuna čárková se plíží po hospodskejch stolech, vočuchává hosty, a když cejtí silnej pivní odér, připisuje na tácek čárky. Podle toho, jak to z hosta táhne, hrábne jedním až všema pěti drápama. Když vypíše všechny propisky, dostane vod pingla zbytky z kuchyně.

Kuna pernatá

Je až vobdivuhodný, jak se ke sklonku dvacátýho století najednou vobjevily celý plejády dříve nepoznanejch savců, konkrétně kunovitejch  šelem nebo spíš šelmiček. Po kuně čárkový, poprvé popsaný v hospodě ve Starý Lípě, vobjevil na letním dětským táboře v německý vesničce Hundsgrün Bei Elsnitz čtrnáctiletej českolípák Marek Šiler jejího velice blízkýho příbuznýho - kunu pernatou.

Vobě kuny se vyvinuly patrně v posledních desetiletích jako mutace následkem ekologickejch vlivů vodkvětu socialismu. Srst se v novejch podmínkách ukázala jako přežitek. Zatímco kuna čárková je pokryta bílým damaškem, kuna pernatá, jak asi uhádnete, peřím. Ve skutečnosti vobojí je jen nápodoba vzniklá degenerací srsti. Těžko si můžeme představit, kolik nepodařenejch mutací před našimi zraky milosrdná Matička Příroda eště ukryla. 

Další zajímavostí, která tyto dvě kuny spojuje, je symbióza s člověkem. Kuna pernatá má vobdivuhodnou schopnost nafouknout se do velikosti a přibližnýho tvaru slepice a se svým tzv. peřím se zcela ztratí v hejnu kura domácího.  Kdyby v pionýrským táboře v Hundsgrün byly německý děti, který nechávají spousty zbytků, kuna pernatá by asi vůbec nebyla vobjevená. Když totiž do prázdnýho tábora přišly nejdřív jenom český děti, který nejenomže dojídají, ale eště si choděj pro nášup, přišla se jedna hladová kuna pernatá kouknout do ztichlý jídelny, esi něco nezbylo aspoň tam. Jenže tam eště seděl Marek Šiler a statečně zdolával svůj třetí nášup. Voba byli tak fascinovaný talířem se šunkou a pravým Camembertem, že si jí Marek všiml, až když mu na stole šlápla na ruku. Zařval "Kuš!" a kuna leknutím vomdlela. Byla zrovna nafouknutá a jak se postupně v bezvědomí vyfukovala, Marek, znalec přírodopisu, okamžitě poznal, že jde vo kunovitou šelmu. Chtěl ji někomu ukázat, ale v poslední chvíli mu utekla. Tím bylo zabráněno různejm spekulacím, který by mohly způsobit, že by zvíře nakonec mohlo bejt prohlášený za něco jinýho. Například kdyby ji viděl nějakej renomovanej zoolog, docela určitě by prohlásil, že neexistuje, aby se neznemožnil. Protože ji viděl jen Marek Šiler sám, je nám svědectví vo existenci kuny pernatý bohudíky zachováno a eště prokázáno jedním nalezeným přetvořeným kuním chlupem, kerej vypadá jako peříčko z kanára.

Kuna strašivá

Když malý mimínko tak do půl roku do roka moc řve nebo jinak sejří svoji mladou hezkou maminku, vymejšlí dotyčná vyřvávaná finty, jak si zachovat svěží pleť a duševní zdraví. Chce mimínko zlehka postrašit, aby přestalo ječet, ale zase aby se hned neznečistilo hrůzou, čímž by si přidělala práci. Mne babička strašívala bolševikama a to se jí zle vymstilo, protože sem se k ní pak bál jezdit. Tak rozumná maminka nestraší mimínko zavedenejma, známejma strašidlama a příšerama, ale něžným hlasem přivolává různý neznámý fantómy a říká například: "Fanoušku, když budeš takhle řvát jako natrženej, přijde kuna a kousne tě do prdelky!" Fanoušek potom sice neví, na čem je, ale protože se nemůže nikoho zeptat, jaká že to přijde kuna, zvědavě se začne rozhlížet a zapomene, proč vlastně řval. Představa kousnutí do prdelky mu nevadí, protože babička mu to dělá běžně a to přece vůbec není nic nepříjemnýho.

Kuna strašivá žije patrně velice skrytým životem, protože Fanda Bogar ji eště nikdy neviděl a vostatní vo ní dokonce nikdy ani neslyšeli.

Kuna Robinsonova

Když čtete pozorně Robinsona Crusoe, na vostrově se vyskytuje zvíře, který zdánlivě nelze zařadit do žádnýho slušnýho živočišnýho řádu, natož třídy. Nebejt kreslenýho filmu vo Robinsonovi, ani by si ho nikdo neuměl představit. Hubu má jako kajman, tělo a zakroucenej vocas jako chameleón, kolem krku má labutěnku a tlapy má hrabavý jako krtek. Protože Robinzonovi krade zásoby a čerstvě usmažený bramboráky, chrochtá a bydlí v noře, je to nabeton kunovitá šelma. Pozoruhodná je zejména tím, že se vyskytuje jen v jednom a ke všemu kresleným filmu, takže je jedním z nejvzácnějších živočichů vůbec.

Kuna vinná

Není to zvláštní zoologickej druh, kterej by způsoboval kunění vína, jak by se zdálo v analogii s kvasinkou vinnou. Je to kuna lesní. Na rozdíl vod kuny nevinný, která rdousí ptáčky, myšky a malý zajíčky jen proto, aby zahnala hlad a nechcípla, je kuna vinná vinna tím, že si počíhá na zajíčka, zakousne ho a štandopéde jde vybrat ptáčkům hnízdo.

Kuna vinná je typická škodná, která je k nerozeznání vod neškodný. Tím je eště nebezpečnější, ale abysme se nespletli, sme nucený ji chránit.

Kuna smrdutá

Kuna smrdutá není ani zvláštní zoologickej druh, ani nepatří k určitýmu druhu jako kuna vinná lesní. Kuna smrdutá je vývojová fáze všech druhů kun kromě kuny strašivý, která nestárne, protože až Fanda Bogar vyroste, kuna strašivá už nebude. Vostatní druhy kun prostě zestárnou, přestanou dbát na hygienu a proto smrdí. Laici a nezkušený zoologové si ji pletou s tchořem, anžto k ní nemůžou blíž. Zkušenej zoolog naopak může. Ví, do čeho de, a tak má na nose kolíček vod prádla. Nejhorší je kuna smrdutá čárková. Vožralové za ní choděj po čuchu v domnění, že míří na toaletu.