Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePády
Autor
Noe1
I.
Obnošený postbítnický endemita.
Naiva, co po uši v tom zase lítá,
depresivně euforický optimista.
Nerozhodník, nepohne se z místa.
II.
Beze smyslu pro takzvanou „realitu“.
Bez veřejné konfese nepatřičnosti citu.
Bez důvěry ve spolehlivost kalendáře.
Bez pózy, beze lsti, bez jistoty lháře.
III.
Trojici z areálu u Suchdola
Háďěti, Havaně, Káje, co nezavolá.
Poutím k Božím mukám obraznosti.
Těm co podají prst … ohlodané kosti.
IV.
Pohrobky snů zašlých k ránu bez pomoci.
Macechy moudrosti, zastrčené zbytky noci.
Sebe ve všech videch, časech a rodech.
Sonety na zdech nádraží i na záchodech.
V.
Blázne, ty blázne bláznivá!!!
IV.
O touze. O křivdě. O nevěře.
O utrpení žárlivce. O lži. O důvěře.
O ústech plných Dlouhých hnědých vlasů.
O relativitě věku a směroplatnosti času.
VII.
S obavou i přáním, ať zjeví se ten pravý.
S bludičkou bloudící nad močály mé hlavy.
S pokulhávajícími vidinami mimochodníků.
S křídly flikovanými z peří, vosku a díků,
VIII.
zbývá jen vyletět, vykřičet, rozehřát.
Zbývá ten osmý, absolutní,
Ikarovský pád.