Lamb - Between darkness and noise

Existuje opravdu jen málo kapel, které dokáží posluchače zaujmout ne-přímo hitovým potenciálem. Mezi ně, touto deskou pevně řadím britské kosmonauty Lamb.

Ze začátku recenze bych Vám chtěl vysvětlit tvrzení : "ne přímo hitovým".

Deska hitová samozřejmě je. Spíše částečně, ale narozdíl od předchozího alba (nebojím se říci skvělého, ba dokonce geniálního What sound) neobsahuje tolik přímočarých motivů a nápaditých melodií, které by se Vám nesmazatelně vryly pod kůži ihned po prvním poslechu. Lamb se tak vydali cestou, kterou před rokem na naší scéně odstartovala Eost. Složitější struktura skladeb s krásnými samply je okořeněna a pročištěna hitovým a zpěvným prostředím, které se pohybuje z velké části na trip hopové vlně.

Kouzelné vesmírné zvuky, smyčce, nádherné kytarové motivy a nenásilně naléhavý vokál. Ten vyzdvihuje celou desku a hraje na ní vůbec nejdůležitější roli. Jeho zabarvenost, frázování a příjemné odstíny se vznášejí pokaždé, když zpěvačka zazpívá až kdesi ve stratosféře. Vše ostatní se děje a proplouvá mezi ním. Místy je podložen obyčejným beatem anebo záměrně pokryt originální a hutnou basovou linkou. Ale přesto vše uniká dál. Sráží se s rozlazeným piánem (Angelica) a instrumentálními pasážemi, je obklopen neskutečně pestrou škálou "jakýchsi zvuků" (Darkness) a graduje a sílí v erupcích španělek a něžných smyčců. Prostě si jen tak létá. Intonačně naprosto precizně a brilantně. Nechápu. Zpěvačka z Lamb nemá opravdu moc velkou konkurenci. Pokud si vybavuji, jestli něco podobného nacházím i na naší scéně, docházím pouze k jednomu bodu a jménu - Ema Brabcová (Khoiba). Kdo neuslyší, neuvěří. Ta zpívá taky jako anděl. Ale zpátky k Lamb. V podstatě všechny skladby jsou nějakým způsobem charakteristické, jak svojí náladou (na desce asi nejprocítěnější, nejnapínavější a taky nejlepší Hearts and flowers), notorickou hitovostí (Wonder), živočišností (Till the clouds dear, Sugar 5) a možná i tuctovostí (jako zbytečná mi připadá Open up - s jednoduše primitivním refrénem a nemastně neslaným podkladem).

Between darkness and noise není rozhodně na jeden poslech. Těch musí být určitě několik. Stále se Vám totiž otevírají nové dimenze a prostory, kterými jste zatím ještě nikdy neprošli. Lamb Vás neustále zavádějí do nových tajů a krás celého nekonečného spektra. Stačí zavřít oči a nechat se chvíli unášet. A věřte, je opravdu na čem.

Za pozornost stojí jistojistě i obal, který je dokonalým mistrovským dílem se vším všudy. Je složen z několika nádherných fotek, které jsou proloženy texty a závěrečným děkováním. Uff.....

Lamb vydali trošku odlišnější desku. "Experimentování" se jim vydařilo a závazkům dostáli. Ale....předešlou What Sound už podle mě nikdy nepřekonají...