Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozepnutá křídla
10. 06. 2004
2
0
679
Autor
Martext
Pták, rozepnutá křídla:
Věčnost, racek, bílá zeď utopená v slunci,
Dívka, co krade ze starých hrobů růže
A vplétá si je do vlasů a vzdychá:
Někdy se i natáhne vedle hrobu, vedle kamene
A sní o mohylách utopených v trávě
A o hezkém oběšenci, co se na ní smál
A bral ji za ruce a tak krásně se smál...
Je pozdní odpoledne, Dívka natažená
U mohyly, utopená v trávě, slyší dýchat válečníka
A občas, tu a tam, je slyšet skřípění věkovitých koles.
Dívka se usmívá (vůz už doskřípal), bere ho za ruce,
Usmívá se...
hm, dosti zajímavé
nevím proč se stále opakují některé pasáže, ale jinak je to celkem fajn
měj se hezky
m.
Má to něco do sebe, nevím něco mi to připomělo ,ale opravdu nevím co. Ale i za ten náznak něčeho děkuji a dávám * :) Ale jen nevím jestli se to nemělo jmenovat spíš rozepjatá křídla - nejsem si jista tou stylistickou stránkou:)