Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyteklá slova
Autor
ChladnýVrátný
… a jiní se podobají hodinám, jež byly nataženy jako každodenně. Dělají tik tak jako vždy a chtějí, aby se “tik tak“ nazývalo ctností. Z těch mám věru pěkné povyražení: kde najdu takové hodiny, natáhnu je svým výsměchem: a svým vrčením ať mě znovu zase rozesmějí ! Tak pravil Zarathustra
Honza se zamkl ve svých slovech. Slova ho tlačila a bodala. Vždy když nějaké použil, přimáčklo se k němu těsněji. Některá ho už tak dusila, že je přestal používat a vykopal jim skrovný hrobeček. Dostal se do situace, kdy pod tíhou svých posledních zbytkových slov, téměř nemluvil. Říkali mu humorně Nemluva. Toho času objevil na chodníku nové krásné slovo. Jindy by se mu obloukem vyhnul, ale nyní ve své tíživé situaci, sebral všechnu chlapskou odvahu a přiblížil se. Slovo si očuchal, ohmatal, olízal, a když se přesvědčil, že se nikdo nedívá polkl ho. Slovo mu odemklo a začalo se nepohlavně rozmnožovat. Disponoval teď tolika slovy, že to začalo být lidem podezřelé. I povolali ho a řekli: Slovane, slova ne! Kvůli svým předchozím zkušenostem však ze svého nitra slova neodvolal. Postavili ho tedy ke zdi a uřízli mu hlavu. Všechna slova, včetně toho nejkrásnějšího se vylila do trávy. Honza je teď pro výstrahu nabodnut na morovém sloupu na náměstí, místo hlavy gumová atrapa. Čestné slovo