Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřenesená
15. 06. 2004
1
0
1666
Autor
seal
Hladil ji dotek něžného vánku
tak obrátila hlavu vzad;
nechá se kolébat pocity spánku
nebo je nebude chtít znát?
Přejede očima zašedlé nebe
a spatří světla pokojů;
ústy by toužila utěšit sebe
ne vydávat se do bojů.
Namísto velkých válek o přežití
když bude z výšin padat níž
mít někoho kdo v náručí ji chytí
v polibku jeho poznat skrýš.
Přenese pohled zpátky na ty řádky
snad jako by je slyšela;
vrátit se ke snu, zase k štěstí zpátky?
Ale ta bolest, bolest zmizela…
Nelíbí. Přijde mi naopak nudná a ... ty rýmy...no ne, prostě to nejde :o/
Pointa posledního verše ti uniká nikoliv z nepozornosti:)), ale protože není pořádně vyjádřena. Nedojdeš k ní po přečtení celého díla, protože to je hluboký pocit uvnitř autorky:)) Jde o to, že i když se dívá na ty domy kolem a na ten počítač, najednou není smutná, protože má znovu pocit, že by mohla mít někoho, kdo by ji miloval....:)
Mě se líbí - moc čtivá a i když kvalita rýmů nepříliš, rozhodně bych to neschazoval a úroveň toho ufňukaného všehosi, co se tu povaluje - TIP
A... Přiznám se, že mi uniká pointa posledního verše - pls - pomóóóc...:-/
Mno.....je to klasika....láska, bolest....smutek....láska....smutek....bolest....a tak.
Je to dobré, ale na tipa to nevidím...