Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJaro
17. 06. 2004
0
0
1151
Autor
Jully
Stejně jako strom, cítit bych se přála,
stát nehnutě a vidět dálky kraje,
životem plála a pozorovala vše jak zraje.
Jak ten ptáček pochopena, létat bych přec chtěla,
přírodou být obklopena, svět ráda v zápětí měla.
Jak rozkvetlá kopretina vypadati,
stejně krásná býti stále, život brát z půdy a propadati,
snům, co splní se ti náhle.
Radost míti z jarního deště,
ze života všech
a v zápětí volat ještě,
"podívej, probouzí se i mech!"
Nic moc teda. Rýmy jsou jak kde a ještě hrozně kostrbatý.. Celý mi to přijde takový nepřirozený a strojený, jako kdyby ses snažila o něco, co ve skutečnosti není nebo je trochu jinak.