Ledovýmu princi

Můj život, můj zámek

s hořící svící,

v ledovém sále

..můj ledový princi.

Kéž mohla bych nechat

plamen ať září

v ledovém zámku

z mých ledových tváří.

Chci být Tvou princeznou,

víc než masky, lhaní,

však nadále zůstávám

jen Ledovou paní.

Tak píšu Ti dopis

o své pravé líci,

co neni ti k čtení,

můj Ledový princi.

Píšu Ti dopis

však ne do Tvých dlaní,

že plamen skrývá

Ledová paní.

Tvůj život, tvůj hrad

s hořící svící

v ledovém chladu

…můj Ledový princi.

To vzplála svíce,

kde princ svojí princezně

dávno se dvoří.

Její život její zámek

je záplavou tepla,

jsem Ledová paní

toho plamene metla.

Můžou snad slzy

smýt vinu z ramene,

je dobrý ten,

kdo je zkázou plamene?

Jsou tu dvě svíce,

jedna pro druhou hoří,

je dobrý plamen

skryt v ledovém moři?

Pálí ten plamen

a cítím vinu,

tak zůstávám skryta

v ledovém stínu.

Ten ukrytý plamen

píše Ti psaní,

že má Tě ráda

..Tvá ledová paní.

Píše Ti psaní

co řeklo by více,

že v zámku z ledu,

že hoří svíce.

Je mocný ten plamen,

kde dotkne se ledu

tam led taje v slzy.

Tak žijem ve zmatku,

v ledovém binci!

Je nám tak dobře

..Ledoví princi?

Máme své masky

a spoustu ptaní,

žil princ a princezna

…a Ledová paní.

PS: To na mém svědomí

je černá stuha,

tak píšu Ti psaní

Tvá jediná…druhá!