Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMe nejpravidelnejsi zivotni kredo
22. 06. 2004
1
0
1123
Autor
anula
Obcas takhle balancuji nas svym dosavadnim uplynulym zivotem a prichazim na nove a nove veci, pochybnosti... tohle vzniklo pred necelou chvili, kdy jsem se dozvedela jednu nemilou zpravu z domova o jednom ze svych blizkych pratel
Zivot si musime uzivat a ne prezivat!!! Ja podle toho taky ziji, neodepru si nic skodliveho. Jsem si ale vedoma, ze jednoho dne se take trpce probudim s zalem, uzkosti a bolem v me dusi, prazdnotou a osamelosti v mem srdci, bez pomoci, naprosto zmatena a nestastna tak, jak se to stalo snad uz snad tisickrat predtim. A preci....a preci se toho nebojim. Mam chut se rvat! Mam rada nepoznane! Tyhle ty my pady az na same dno dolu a pokazde jeste niz a niz a pak znovu rychle vzlety plne radosti a optimismu.....tyhle ty pady a vzlety, podrazene nohy, vrazene dyky v zadech.... naprosto urcite je neprozivam na tomhle svete sama. Ruku na srdce, kdo tuhle situaci nezazil v zivote minimalne jednou, kdo se neocitl v situaci, kdy nevedel sam co ma udelat a byl prekvapen svou reakci, kdy nebylo vychodiska a prece se reseni naslo. Nikdy totiz nejsou situace stejne, pouze se tak zdaji a tim klamou. Kazda tato zalezitost, situace me obohacuje o nepoznane, nepopsatelne. Taky mi ubira na energii, vire a nadeji....tyhle ty pady a vzlety, vrazedne dyky v mych zadech, nekonecne cekani, podrazene nohy davaji memu zivotu PRAVY smysl a UDAVAJI muj smer, kterym se VZDY oddavam.... Jsem jim za to vdecna, bez nich bych proste nebyla natolik ziva a necinilo by me to tak zivou.