O snu

aha,v tom případě už nás mrzet ani moc nemusí že se zdál příliš brzo... co se týče mě,tak u mě je to trochu jinak - mám určitej sen až potom, co mi dojdou prostředky k realizaci...

Myslela jsem to tak... Vlastně ne sen ve snu, ale sen ve skutečnosti. Máte ho. Každý. I já ho mám. Zdál se, tedy existoval, příliš brzy na to, aby byl zrealizován. A teď....můžete realizovat, ale už nemáte co. (ale i jinak... třeba se zdál příliš brzy na to, abyste si ho mohli pamatovat...)

Díky. Trochu jsem o tom přes víkend přmýšlela a napadly mě takové ty vzdušné zámky, co si člověk staví někdy moc brzy a pak se mu rozpadnou.

Ano… je to dokonale pravdivé... jenže jsi (zatím) příliš mladá... až časem člověk zjistí, že životnost snů je třeba prodlužovat... TIP… a díky!

asi nechápu,prosím o přípaadné vysvětlení..

Připojuji se k nechápavcům. Mě na snech většinou mrzí že si je nepamatuji nebo že se z nich musím probudit.

Naopak já chápu a přikyvuji. Je to tak.

příjemná změna. většinou všichni říkají že moc brzy skončil nebo něco podobného.

nevím, možná jen laškuješ se snahou perceptora zaujatě hledat klíč k řešení, který je ale utopen někde, odkud jej není možno vylovit...