Insipirace

            „Budu tvojí inspirací, lásko! Inspirací!“ šeptám mu vzrušivě do ucha. S vášnivým vzdycháním mu jazykem polaskám citlivá místa za uchem. Jemně si rty pohrávám s jeho ušním lalůčkem. Na krku se mu objeví příjemná husí kůže. Odtáhnu se od něj, lačně mi hledí do očí. Vychutnávám si jeho viditelnou touhu po mém těle .

     „Povedu tvé kroky, není cesty zpět.“ Vezmu ho za ruku a pomalu, vyzývavě mu hledíc do očí, ji vedu po mém nahém těle. Nejdříve ji položím na krk, něžně mi masíruje opálená ramena. Potom s ní sjedu kus pod levé ňadro, prudce oddychuje. S jistým očekáváním se navzájem hypnotizujeme očima. V koutcích úst mi pohrává vítězný úsměv. Najednou zvážním, přivřu víčka a svádivě si olíznu nejprve horní a pak dolní ret. Pootevřu ústa, mezi svítivě bílými zoubky stisknu spodní ret a pomalu sevření uvolňuji. Váhavě se ke mně nakloní pro polibek. Když už se téměř dotýkáme, náhle silně skousnu. Pár kapek mé krve vystříkne a dopadne mu na obličej.

            Prudce se posadí na staré špinavé posteli. Oči vytřeštěné, celý zpocený a prudce oddychuje.

            „Sakra!“ zakleje nahlas při pohledu na spermatem potřísněné prostěradlo. Ale nezdržuje se. Spěšně se navlíkne do starých džín, vytahaného trička a mikiny s kapucou. V hlavě mu tepe několik slov: „tvojí inspirací, inspirací!“ Dotírají na něj svou intenzitou. Z nočního stolku vezme masivní nůž. Otevře domovní dveře a téměř neslyšně se vytratí do mlhavého rána. S jediným cílem. Zabít. Dvěma bodnými ranami: do krku a do srdce.