Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmrt
Autor
Mstitel_s_píšťalou
Vychrtlá stařena v rukou kosa,
vnadná dívčina, jež chodí bosa,
když s nohama dlouhýma,
že neberou konce,
provází na lovech zběsilé honce,
muž s vráskami, však nepoznáš stáří;
to ona jest, má tisíce tváří –
Smrt !
Jejím předvojem tu bývá nemoc,
volný pád, kdy nepřijde pomoc,
jindy se objeví sestra Zrada,
když ostrá dýka najde záda
nebo kulka trefí přesně cíl.
Ani uvědomit sis nestačil :
Smrt !
Pak Smrt na sebe přijme tu podobu,
kterou jen ty spatříš, již vezmeš si do hrobu.
A a je ta podoba navenek strašnější,
pro tebe je, co’s kdy viděl, nejkrásnější !
Neb a přijde ráno, večer či k poledni,
co spatřil jsi na světě, je ona to poslední –
Smrt !
Ona je přítel ten člověka nejlepší;
neopustí, nezklame, pomůže, ulehčí.
S životem máš-li přemíru starostí,
nejkrutších bolestí ona tě oprostí,
na schůzku přichází zpravidla včas.
Přesto myšlenka na ni vyvolá mráz;
Smrt !
Potkal’s ji mnohokrát. Možná, že nevíš,
že pokaždé s tebou je, když slzy roníš
nad ztrátou blízkého a tvář svou utíráš.
V davu je skrytá, že ani nevnímáš,
jak odnáší duši do pekla či do nebe.
V podobě přátel tvých jednou přijde i pro tebe – Smrt !