Prométheus

Nad hladinou stínů tyčí se skála,

tvoří ji strach a myšlenky pochmurné,

již dávno před bohy ona tam stála.

K té skále jsou přibity okovy železné.

Bohové směšní světu vládnou,

z lidí se stali otroci poslušní.

Oheň je tabu a velkou neznámou;

Lidé se bouří, nechtějí být bezmocní.

Tak povstal člověk, co dál to již nesnesl.

Vydal se na Olymp, použil lest,

vzepřel se bohům a oheň nám donesl.

Za to teď čeká jej strašlivý trest:

zůstane  ke skále navěky přikován

a játra mu každý den rozdrásá orlův chřtán.