Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ukovaná

05. 07. 2004
1
0
1794
Autor
Alíša

Ukovaná

 

Jako oheň vyšlehne tvá touha,

pramenem vody záhy politá,

a slova, tvá slova, slova pouhá,

cítím, že za nimi jsi ukrytá.

 

A spaluješ a tavíš v peci

svou horkou duši, divokost,

i kdybych mohl, já nechci!

tvojí zrádnou dvojitost.

 

Jak kapka rosy..něžnost v tobě dřímá,

avšak ty ji zabíjíš,

na každou možnost hrubost tvá číhá,

v pomíjivosti..ty jí pomíjíš.

 

A tak krutě láskou tepaná,

řítíš se zatáčkami do mých žil,

kde si svou lidskost nechala?

Teď teprve škemráš, prosíš, abych ti odpustil.
Sakurka
14. 08. 2004
Dát tip
pěkné obraty, líbí se mi propojení něžnosti s hrubostí!:-) tip

Elyn
06. 07. 2004
Dát tip
ty, tvé, tobě - příliš často... hezké devatenácté století...

nemůžu napsat nic špatného proti té básni, avšak, jak to neustále čtu, nemůžu najít něco, co bych mohla vyzdvihnout ... tématem je omšelá, jenže ani svým pojetím se nijak nevyšvihla

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru