Úplně normální den

Cítím že mi něco chybí. Nic a nikdo jiný než ty. Třeba ti taky chybím a přitom se přede mnou schováváš. Proč myslíš že jsem ryl tvé jméno do lavice a pak tam celý večer čekal? Proč jsi jen nepřišla?

Vstávám a setřásám ze sebe prach Nové ráno ve světě pavučin nevím jak dlouho vydržím Dnes je to rok co jsem se zbavil tvé fotky i dopisů a rozhodl se zapomenout na oči co mě zklamaly na večer kdy se tak rychle setmělo Vzpomínky jsou kruté když zírám do tmy v hlavě starou melodii Chci zapomenout jako na sen co odchází sám Přitom čekám na zázrak který mi otevře dveře noci a pustí mě k tobě Zas končí jeden den úplně normální den kdy se nic nestalo Vůbec nic o čem by mělo cenu psát a protáhnout tak tuto rádobybáseň Končí jeden z těch dnů na které jsem si už zvyk úplně normální den bez tebe

---