Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jen chvilku

13. 07. 2004

1539

Autor

JM23

Jen chvilku

Schovat se v lánu vlčích máků,

být sama, nikomu na očích,

odřít si ruce od bodláků,

a slyšet jenom ptačí smích.

Sundat si botu, tu druhou taky,

nebránit slzám, ať se kutálí,

přemýšlet, kdo modrou barví mraky,

být malou holkou, co zahálí.

Kde slunce vzalo zlaté teplo,

kdo trávu polil zelenou

a proč má bílou barvu světlo,

jak hlas si hraje s ozvěnou?

Proč někdy bývá černé nebe,

kdo barvy hází po kraji?

Ležím, nabarvit chci i sebe,

kytky svou barvu nedají.

Táto, řekni, proč tolik zvuků

se nese nad barevnou loukou?

Chci táto, podat pevnou ruku,

být chvíli tvojí malou holkou.

chaImin

13. 07. 2004

Dát tip

- forma válcuje obsah 8^)

Pěkné jest nad čím se tu zmýšlíš :o).... "kde se to tu všechno vzalo a kde jsi se tu vzala ty" a "proč se to tu všechno vzalo tak jak se vzalo a proč já jsem tu tak, jak tu jsem, s tím vším co zažívám"... Takové uvažování vede k pochopení smyslu života, i k pochopení toho, z čeho vše vzešlo a když tohle člověk pochopí a pozná, tak najednou pozná sám sebe a pravdu, která tu prostě je.