Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrcha sobecká
Autor
Matylda
Mrcha sobecká
Markéta se zkoumavě na Kristýnu podívala.
"Co si mě tak prohlížíš?"
"Víš napadlo mě, taková krásná a chytrá ženská jako seš ty a neplánuje rodinu. Podívej se támhle," ukázala na přechod pro chodce kudy právě procházely dvě cikánky, obě těhotné, vedly za ruku malé děti a jedna vezla další v kočárku. "To je strašný, ty nás za pár let převálcujou... a ty seš klidná..."
"Závidím ti, jak to vidíš jednoduše," odpověděla Kristýna. "Myslíš si , že hlavním důvodem mého mateřství by měl být strach z vymření bílé rasy?" Zasmála se. Markéta je z jiného soudku a nemůže jí mít její názor za zlý.
"Jsi sobecká!"
"Ano jsem sobecká. A vidíš, je správné, že takové sobecké ženy, jako jsem já, se nerozmnoží a tudíž vymřou, takže uvolní místo těm nesobeckým matkám! A to jsou také ty, které jsme právě viděly! Žena dá život buď sobě, nebo dětem."
"To jsi nikdy nikoho nemilovala tak, aby sis řekla, že s ním chceš mít dítě?"
"Milovala, ale jsem přesvědčená, že děti se mají rodit z lásky a odpovědnosti. A já milovala muže vášnivé a nezodpovědné, nebo ty, co už musí být zodpovědní někde jinde. Zkoušela jsem rozumově i ty zodpovědné, ale ty jsem zase nemilovala."
Kristýna došla domů, zapnula pračku, rozložila poštu po stole, stáhla si emaily. Objevila v nich novou žhavou báseň od svého ženatého milence..
Udělala si zelený čaj, koukla na hodinky, aby zjistila, že jí má Petra vyzvednout do kina za půldruhé hodiny, pustila si své oblíbeného Erica Claptona a vlezla pod sprchu.
Život je nádhera, myslela si pod proudem vody. Už čtvrtý rok bydlela po rozvodu sama, oslavila 35, ale nikdo by jí neřekl víc jak 28. Měla zajímavou práci, vlastní byt, auto, mnoho přátel, několik milenců. Do 35 řešila pošetilou otázku: Být manželkou či milenkou? Rozhodla se pro to druhé. Zhodnot
ila, že většina mužů má tyto dvě kategorie odděleny. Dělí ženy na hospodyně pro chov a na femme fatale. Femme fatale si ale málokdy stěhují domů. Úžasných mužů je zoufale málo a tak se o ně musí úžasné ženy občas podělit.
Ještě jako vdaná o dítěti přemýšlela, ale protože moc přemýšlela, zjistila, že by se stala dvojnásobnou svobodnou matkou s omezenými právy vytvořenými starším dítětem v roli manžela. Když se svého muže zeptala jestli by dítě chtěl, odpověděl, že o tom nerad jako muž mluví a že je to
věc ženy. Tím jí naznačil, že co si sama udělá, o to se bude muset postarat. Když zjistil, že jí ztrácí, uvědomil si, že dítě by bylo dobrou pojistkou a rafinovaně začal útočit na její hormonální antikoncepci. Touhu mít s Kristýnou dítě, vyjádřil obavou, že po těch antibaby pilulkách bude víc chlupatá, tlustá a bude mít v obličeji skvrny.
Kino s Petrou nestálo za moc. Jakubisko i jeho Postcoitum zklamali. Tak citlivé téma se dalo vyjádřit úplně jinak. Příliš touhy šokovat, symboliky, exkluzivních prostředí,
moderní tvrdosti s minimem hravosti...Spokojena se svým obrazem v zrcadle a minimem vrásek se Kristýna namasírovala tělovým mlékem, zalezla si do své vytoužené postele s nebesy a otevřela novou knihu od Grahama Swifta. Vydržela číst dlouho a před usnutím dlouho přemýšlet. Rozzlobila se na sebe. Příliš o životě přemýšlím! pomyslela si, zhasla lampičku a zavrtala se do saténového povlečení.
Maminka pohladila blonďatou holčičku s copánky po hlavě.
"Ty si ale chytrá holčička," chválila jí nad vysvědčením se samými jedničkami. "A protože jsi taková chytrá, tak nebudeš mít nikdy děti..."
Devítiletá Kristýna se na maminku nechápavě podívala, ale dál se obsahem jejích slov už nezaobírala. Byla přece pochválená a dostala čokoládu a tolik vysněný vílí závoj, ab
y si mohla s kamarádkami hrát na princezny.Mezi oblíbené dívčí hry patřilo i hraní si na maminku a tatínka a vození miminka v kočárku. Tahle hra ale Kristýnu nikdy nezaujala. Chtěla si pořád hrát na princeznu. Maminka jí občas jako princezna připadala. To když si oblékla dlouhé šifónové plesové šaty a šla s tatínkem večer na ples. Byla tak krásná a šťastná. Ale takových chvil si Kristýna moc nepamatovala. Mnohem víc jí utkvěla v paměti scéna kdy maminka chtěla vyskočit z ruského kola v zábavním parku př
ímo na jeho vrcholu. Tiskla se při tom na sedačce k mladšímu bratrovi a nechápala, co se děje a proč tatínek na maminku tak křičí.Maminka také vyhrožovala, že skočí z okna, pod vlak, otráví se nebo si podřeže žíly. Jak Kristýna dospívala, brala tyto věci jako normální součást chování v rodině. Zrovna tak jako to, že maminka naříkala nad každou domácí prací, že jí zlobíme, nad tím, že jí tatínek dává málo peněz, že se chodí kurvit a doma málo udělá. Mamince hodně záleželo na tom, aby její děti chodili jako
ze škatulky. Kupovala oběma hezké oblečení a trvala na tom co si kdo má vzít na sebe. Kristýna se ráda pěkně oblékala, ale nezapomněla na jedno odpoledne, kdy si nechtěla před maminkou zkusit nové šaty a ona jí tak nutila, že s nimi práskla na zem. Maminka dostala hysterický záchvat, popadla kuchyňský nůž a křičela, že tu malou svini podřízne. Tenkrát tatínek zakročil tak, že maminku zbil a ona chodila týden v tmavých brýlích. Když nebyl doma, říkala Kristýně: "Podívej co jsi zavinila."Nejraději si Kristýna zalezla do pokoje, do koutku za gauč a hrála si s panenkami. Obsadila je do rolí a vytvářela příběhy. Zavřela se do světa své fantazie, aby nevnímala maminčina slova, která jí zraňovala:
"Neměla jsem vás mít!"
"Víš jak mě bolelo, když jsem vás rodila?! Počkej, taky tě to čeká!"
"Podívej se, jak jste mi vytahaly břicho!"
"Těš se na tu dřinu, co tě čeká s vlastníma fakanama!"
Budík zazvonil. Kristýna se slastně protáhla. V prázdném bytě si vychutnala tu rozkoš spát tak dlouho, jak se jí zachce, nemít povinnost se o někoho dalšího postarat, neslyšet pokyny a výčitky cizích představ. Až vstane, pojede umýt na Aral auto, koupí čerstvé pečivo k snídani. Popřeje Martině k svátku, v poledne je pozvaná k Adree a Lubošovi na oběd, odpoledne je v Grandhotelu vernisáž a hned po ní přijede Milan. Uááááá. Už se na něj těší, že by lezla po stropě. Nevidí se sice tak často, ale kvalita má přednost před kvantitou.
Život je krásný. Kristýna ví, že nebude mít monokly pod očima, vytahané břicho, chuť skákat z ruského kola, nemít kde bydlet, nechat se partnerem týrat. Nebojí se být sama a ani se nebojí, že bude někdy sama. Ví, že milí a vstřícní lidé nejsou nikdy sami.
Je krásné být sobecká mrcha.