Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mrcha sobecká

17. 07. 2004
9
0
7988
Autor
Matylda

Pohybujeme se ve spirále. A tam, kde se spirála lidské civilizace blíží k vrcholu, někteří jedinci nemají potřebu mít potomky. V získané svobodě je nic nenutí je mít,aby přežili. Historie ukazuje, že místo po vymírající civilizaci mají zaplnit civilizace méně vyspělé, které ještě nedošly do toho stupně svobody a blahobytu, kdy i ony ztratí rozmnožovací pud a posledním vývojovým stádiem bude touha si až do své smrti hédonicky užívat.

 

Mrcha sobecká

 

     Markéta se zkoumavě na Kristýnu podívala.

     "Co si mě tak prohlížíš?"

     "Víš napadlo mě, taková krásná a chytrá ženská jako seš ty a neplánuje rodinu. Podívej se támhle," ukázala na přechod pro chodce kudy právě procházely dvě cikánky, obě těhotné, vedly za ruku malé děti a jedna vezla další v kočárku. "To je strašný, ty nás za pár let převálcujou... a ty seš klidná..."

     "Závidím ti, jak to vidíš jednoduše," odpověděla Kristýna. "Myslíš si , že hlavním důvodem mého mateřství by měl být strach z vymření bílé rasy?" Zasmála se. Markéta je z jiného soudku a nemůže jí mít její názor za zlý.

     "Jsi sobecká!"

     "Ano jsem sobecká. A vidíš, je správné, že takové sobecké ženy, jako jsem já, se nerozmnoží a tudíž vymřou, takže uvolní místo těm nesobeckým matkám! A to jsou také ty, které jsme právě viděly! Žena dá život buď sobě, nebo dětem."

     "To jsi nikdy nikoho nemilovala tak, aby sis řekla, že s ním chceš mít dítě?"

     "Milovala, ale jsem přesvědčená, že děti se mají rodit z lásky a odpovědnosti. A já milovala muže vášnivé a nezodpovědné, nebo ty, co už musí být zodpovědní někde jinde. Zkoušela jsem rozumově i ty zodpovědné, ale ty jsem zase nemilovala."

 

     Kristýna došla domů, zapnula pračku, rozložila poštu po stole, stáhla si emaily. Objevila v nich novou žhavou báseň od svého ženatého milence..

     Udělala si zelený čaj, koukla na hodinky, aby zjistila, že jí má Petra vyzvednout do kina za půldruhé hodiny, pustila si své oblíbeného Erica Claptona a vlezla pod sprchu.

     Život je nádhera, myslela si pod proudem vody. Už čtvrtý rok bydlela po rozvodu sama, oslavila 35, ale nikdo by jí neřekl víc jak 28. Měla zajímavou práci, vlastní byt, auto, mnoho přátel, několik milenců. Do 35 řešila pošetilou otázku: Být manželkou či milenkou? Rozhodla se pro to druhé. Zhodnotila, že většina mužů má tyto dvě kategorie odděleny. Dělí ženy na hospodyně pro chov a na femme fatale. Femme fatale si ale málokdy stěhují domů. Úžasných mužů je zoufale málo a tak se o ně musí úžasné ženy občas podělit.

 

     Ještě jako vdaná o dítěti přemýšlela, ale protože moc přemýšlela, zjistila, že by se stala dvojnásobnou svobodnou matkou s omezenými právy vytvořenými starším dítětem v roli manžela. Když se svého muže zeptala jestli by dítě chtěl, odpověděl, že o tom nerad jako muž mluví a že je to věc ženy. Tím jí naznačil, že co si sama udělá, o to se bude muset postarat. Když zjistil, že jí ztrácí, uvědomil si, že dítě by bylo dobrou pojistkou a rafinovaně začal útočit na její hormonální antikoncepci. Touhu mít s Kristýnou dítě, vyjádřil obavou, že po těch antibaby pilulkách bude víc chlupatá, tlustá a bude mít v obličeji skvrny.

 

     Kino s Petrou nestálo za moc. Jakubisko i jeho Postcoitum zklamali. Tak citlivé téma se dalo vyjádřit úplně jinak. Příliš touhy šokovat, symboliky, exkluzivních prostředí, moderní tvrdosti s minimem hravosti...

     Spokojena se svým obrazem v zrcadle a minimem vrásek se Kristýna namasírovala tělovým mlékem, zalezla si do své vytoužené postele s nebesy a otevřela novou knihu od Grahama Swifta. Vydržela číst dlouho a před usnutím dlouho přemýšlet. Rozzlobila se na sebe. Příliš o životě přemýšlím! pomyslela si, zhasla lampičku a zavrtala se do saténového povlečení.

 

     Maminka pohladila blonďatou holčičku s copánky po hlavě.

     "Ty si ale chytrá holčička," chválila jí nad vysvědčením se samými jedničkami. "A protože jsi taková chytrá, tak nebudeš mít nikdy děti..."

     Devítiletá Kristýna se na maminku nechápavě podívala, ale dál se obsahem jejích slov už nezaobírala. Byla přece pochválená a dostala čokoládu a tolik vysněný vílí závoj, aby si mohla s kamarádkami hrát na princezny.

     Mezi oblíbené dívčí hry patřilo i hraní si na maminku a tatínka a vození miminka v kočárku. Tahle hra ale Kristýnu nikdy nezaujala. Chtěla si pořád hrát na princeznu. Maminka jí občas jako princezna připadala. To když si oblékla dlouhé šifónové plesové šaty a šla s tatínkem večer na ples. Byla tak krásná a šťastná. Ale takových chvil si Kristýna moc nepamatovala. Mnohem víc jí utkvěla v paměti scéna kdy maminka chtěla vyskočit z ruského kola v zábavním parku přímo na jeho vrcholu. Tiskla se při tom na sedačce k mladšímu bratrovi a nechápala, co se děje a proč tatínek na maminku tak křičí.

     Maminka také vyhrožovala, že skočí z okna, pod vlak, otráví se nebo si podřeže žíly. Jak Kristýna dospívala, brala tyto věci jako normální součást chování v rodině. Zrovna tak jako to, že maminka naříkala nad každou domácí prací, že jí zlobíme, nad tím, že jí tatínek dává málo peněz, že se chodí kurvit a doma málo udělá. Mamince hodně záleželo na tom, aby její děti chodili jako ze škatulky. Kupovala oběma hezké oblečení a trvala na tom co si kdo má vzít na sebe. Kristýna se ráda pěkně oblékala, ale nezapomněla na jedno odpoledne, kdy si nechtěla před maminkou zkusit nové šaty a ona jí tak nutila, že s nimi práskla na zem. Maminka dostala hysterický záchvat, popadla kuchyňský nůž a křičela, že tu malou svini podřízne. Tenkrát tatínek zakročil tak, že maminku zbil a ona chodila týden v tmavých brýlích. Když nebyl doma, říkala Kristýně: "Podívej co jsi zavinila."

     Nejraději si Kristýna zalezla do pokoje, do koutku za gauč a hrála si s panenkami. Obsadila je do rolí a vytvářela příběhy. Zavřela se do světa své fantazie, aby nevnímala maminčina slova, která jí zraňovala:

     "Neměla jsem vás mít!"

     "Víš jak mě bolelo, když jsem vás rodila?! Počkej, taky tě to čeká!"

     "Podívej se, jak jste mi vytahaly břicho!"

     "Těš se na tu dřinu, co tě čeká s vlastníma fakanama!"

 

     Budík zazvonil. Kristýna se slastně protáhla. V prázdném bytě si vychutnala tu rozkoš spát tak dlouho, jak se jí zachce, nemít povinnost se o někoho dalšího postarat, neslyšet pokyny a výčitky cizích představ. Až vstane, pojede umýt na Aral auto, koupí čerstvé pečivo k snídani. Popřeje Martině k svátku, v poledne je pozvaná k Adree a Lubošovi na oběd, odpoledne je v Grandhotelu vernisáž a hned po ní přijede Milan. Uááááá. Už se na něj těší, že by lezla po stropě. Nevidí se sice tak často, ale kvalita má přednost před kvantitou.

     Život je krásný. Kristýna ví, že nebude mít monokly pod očima, vytahané břicho, chuť skákat z ruského kola, nemít kde bydlet, nechat se partnerem týrat. Nebojí se být sama a ani se nebojí, že bude někdy sama. Ví, že milí a vstřícní lidé nejsou nikdy sami.

     Je krásné být sobecká mrcha.

 


assez
07. 01. 2006
Dát tip
teda...ono to sice zni krasne,ale...az zestarne,tak se na ni vsichni ti jeji milenci vykaslou,najdou si mladsi a ona zustane uplne sama, bez rodiny a to je docela hrozna predstava,ne ?? tip

dík za avi, jako taková úvaha-neúvaha je faň, hlavně prolog... když tak nad tím uvažuju, jen si to představte, jak je příjemné nemuset se k nikomu citově vázat, omezovat se, jen si vychutnávat svou úžasnou svobodu... ale nenapadá vás, co s vámi bude v šedesáti-sedmdesáti? až se nebude chuť po "tělesných" prožitkcích, ale spíš budete chtít potkávat někoho známého a blízkého na nějž se budete těšit...a koho? to nejni nějaká kritika, jen smutný fakt...co si jen vybrat...? áchjůůůůůůů...:-(

Vihar
14. 09. 2005
Dát tip
Tohle by měla být povinná četeba dnešních děvčat.****/***** Navíc je to psané dívčí/ženskou rukou, takže se to cení ještě víc. Díky. Cože jsi hodila vidle mravokárností do vlastních řad děvče?

Pure
23. 02. 2005
Dát tip
Tohle je lepší, než ostatní tvoje věci, myslím. Není to prvoplánově zábavné, ale přesto jsem se nad sarkasmem, obsaženým v pohledu malé holčičky od srdce rozesmál. Dobré, hodně. Gratuluji.* Á proposal kolosal: Vyhraněné potřeby, stejně jako vyhraněné představy o prožívání reality konkrétním směrem jsou průvodním znakem lidí, opatřených řekněme darem intelektu. Intelekt a vůle (či schopnost) tyto potřeby naplňovat se však ne vždy setkávají. Většinou se i jinak vcelku inteligentní lidé uchýlí k nějaké knedlovepřové verzi reality, postavené na středostavovském modelu vnímání světa, na spotřebě, rodinných hodnotách, cestování za prožitky, sexulních avantýrách a podobných modelech :-) Nesouhlasím taktéž s charakteristikou postavy. Není to "sobecká mrcha", nýbrž sociálně vyjímečně adaptabilní jedinec, frustrovaný nefunkčními behaviorálními prototypy, mentálně povlávající za nadlimitním intelektuálním a sexuálním potenciálem :-))

Henry99
02. 08. 2004
Dát tip
Úžasné, někam k takové kvalitě bych se chtěl jednou dopracovat, myslím tím obsahové kvalitě! Pokouším se o podobné věci, myslím překvapivé konce, zamyšlení atd...tohle byl příklad pro mě...jako by to psal profík!! Gratuluji a závidím!

Kytiii
26. 07. 2004
Dát tip
moc pěkné... k zamyšlení... jen bych ráda věděla, jestli to má reálný základ... tip a díky Pájovi za avi

Matylda
25. 07. 2004
Dát tip
Dík za všechny kritiky, potěší. Yossarian: Čárku opravím, interpunkce mi někdy není zcela jasná. Dík za tvoje připomínky. Jsou podnětné. Vydat bych něco chtěla, ale zatím si to na Písmákovi testuji. :-) Andulka: Jsi jedna z mála, která umí napsat konstruktivní a věcnou kritiku a já ti za ně děkuji. Přiznám se, že napíšu povídku "horkou jehlou" a hned jí hodím na Písmáka. Měla bych je ještě párkrát učesat, ale oveřuji si tím bezprostřední reakce. Tvoje jsou konkrétní, zajímavé a školící. :-)

Andulka
25. 07. 2004
Dát tip
Dik. Ja vim, mam stejne problemy, kdyz neco napisu....je to moje baby, nejsem schopna videt chyby....spis pak az s nekolika mesicnim odstupem jsem schopna se na to podivat jinak...:-) Me osobne stve, ze mi prijde....ze pisu porad na stejny urovni....ze mam pocit, ze se to nejak nezlepsuje...:-)

ofčátko
25. 07. 2004
Dát tip
*

Andulka
22. 07. 2004
Dát tip
Matyldo...Matyldo.....zase je to ctive napsane, ma to spad, ctenar se nenudi....ale tady to taha dolu to, ze na to, jak sis vybrala horke tema....jsou tve postavy prilis ploche....a proto cast textu mi vyzni jako prazdne klise.... Podle me, je to u tebe jako kdyz drzis v ruce kokosovy orech a nevis jak do neho....porad busis a porad nevis jak to rozklepnout....Mas talent na psani, ale musis se nejdrive naucit jak rozlousknout ten orech...:-))). Podle me by ti pomohlo, kdyby si ve psani trochu zpomalila, vzila se do role hlavni hrdinky, citila s ni bolest , radost... Konkretne tady u tehle povidky...proc tam plest dalsi osoby, nic to neprinasi.....co takhle se zamerit na hlavni hrdinku...jak kouka na ty mlade ciganky s brisky......a zacit od toho....nikdo neni tak plochej, ze nechce mit deti, ze je sobeckej.....je tam mnoho dalsich faktoru.....rozvedeny rodice, plne okoli rozvedenych, strach z odpovednosti....strach, jestli to zvladnu....Vis, udelat tu hlavni postavu vic hmatatelnejsi...aby ji ctenar mohl porozumet..., i kdyz s ni nemusi souhlasit, muze chapat souvislosti..... I kdyz to ma spoustu chyb....TIP davam a) dobre napsane b) zajimave tema c) oproti minule povidce si se dokazala zbavit jedne velke chyby...nekritizujes tu...jenom ukazujes nazor a nechavas na ctenare, at si to prebere... Tesim se na dalsi povidku, protoze vim, ze jednou ten orisek rozlousknes....treba ne hned, treba ne letos...ale jednou ano...:-) Navic jsem si tady jista, ze se tvoje psani, bude vyvijet...:-) Takze hodne stesti, neber moje pripominky moc vazne...jsou jen moje..:-)

Nicollette
22. 07. 2004
Dát tip
Jakože nějakou další civilizací, jak píšeš v prologu, bych se ani netrápila, páč svět se nachází v ropném krachu a za deset let nás tady zbude asi 5mil, takže no stressing....

Yossarian
21. 07. 2004
Dát tip
Jestli je základ a hlavní myšlenka díla postavena na vlastních zážitcích resp. pocitech, je mi tě líto, protože jsem asi zase poznal kousek tvého životního osudu. literárně- naprosto ohromující, dokonalé, brilantní, sen jako vzpomínky, skvěle vymyšlené abych jen nechválil, myslím že ve větě :Víš napadlo mě, taková krásná a chytrá ženská jako seš ty a neplánuje rodinu.... by mělo být po tom "seš ty" čárka, logicky mi tam chybí, i když se můžu mýlit díky za to že píšeš, ve stejné kvalitě a při velkém množství takovýchto příběhů, zamyšlení a povídek bych tvojí prácal chápal a rád viděl jako tištěnou knihu, pokud se hodláš dál literárně rozvíjet, nic jiného než vydání tě totiž nečeká, tohle by si zákonitě přečetla každá ženská, ať už rozvedená nebo svobodná tip protože víc ti tady dát nemůžu

rastha
19. 07. 2004
Dát tip
tss hloupé

fungus2
18. 07. 2004
Dát tip
Skvělé. TIP

Zbyhoň
18. 07. 2004
Dát tip
Výborná úvaha v prologu. A povídka navazuje, takže to u mě je nesporně velmi solidní tip. A máš krásný jméno, jako moje prababička :-)

Dash_707
18. 07. 2004
Dát tip
Fajn :o))

Delahaye
17. 07. 2004
Dát tip
:-(( ach jo. Determinace zážitky z dětství je silnější, než bychom si kdy troufali sami sobě připustit. Brilantní. Jen bych vynechal tu filmovou kritiku - nezapadá tam. :-) ale jinak .. ! T + avi

Craerassy
17. 07. 2004
Dát tip
a já už chtěla být vztahovačná a zmlátit tě, De...:-))) je to skvělý, já nemám slov..takže tip a další avi si dovolím:-)

Craerassy
17. 07. 2004
Dát tip
avi

Delahaye
17. 07. 2004
Dát tip
Crae : :-) no co Ty máš za nápady...to mě náhodou vůbec nenapadlo...nicméně ...popřemýšlím ... .-))

Craerassy
17. 07. 2004
Dát tip
raději ne..mohlo by tě to stát zdraví:-)))

Craerassy
17. 07. 2004
Dát tip
zase to avi

Delahaye
17. 07. 2004
Dát tip
Zdraví - Avi ..... holka, Ty už rýmuješ i výhrůžky .. :-))))) kam ten svět spěje ... :-))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru