Hlídač rovnováhy

Snad z Acháje, snad z Tróji je hlídač rovnováhy,

jehož se tyran bojí – zná dobře jeho um.

Pokyne rukou svojí a světe, div se, záhy

meč zase slouží k boji a pero básníkům.

Pak v tmavomodrém kroji na pastvu žene krávy,

nemocným rány zhojí, dá chleba chudákům.

Když Pompeje zas stojí a zmizí příkrov lávy,

pak teprve v pokoji odejde, změní dům.

Hrabe se v špíně, hnoji Londýna, Říma, Prahy,

lásku s věrností pojí, dá dívky mládencům.

On odolá zla voji, jen před Bohem je nahý.

Svatby i pohřby strojí a dává ožít snům.