Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodobnost písků
Výběr: Elyn, dream, Print
26. 07. 2004
14
0
6722
Autor
drfaust
Podobnost písků
Vychýlený - nesrozumitelně rozmístěn mezi propastmi pavučin,
v oknech smrti,
uvozuji svou řeč k plážovému písku
...: Budiž zde východ slunce
a opět příliv
a někdy třeba i jaro.
- myslím na tvůj prst
na mých rtech,
který jediný je analgetikem
toho křiku.
V každém zrníčku pod mými chodidly
je dnes ta skutečná afinita
naší vzdálenosti.
mankote.....v jednotlivci to buď něco zanechá, nebo nezanechá... jednoduché jak facka, a kde není nic ani smrt nebere....
a upřímně, na mě to zanechalo následky....a prostě, mi to připomíná modlitbu.... autore, neuraž se.... myslím pozitivně.... :o)
a velký TIP
drfaust: Už jenom noticka — tady se musím dosti ohradit. Já tvou báseň neinterpretuji z autorského hlediska (=osobní prožitek)!! Což bych mohl asi těžko, když se neznáme.
V té poznámce Elyn - Kosovo - jsem měl na mysli, že v tomto případě bych měl pochopení pro tenhle způsob psaní, tzn. byl bych schopný akceptovat, že to myslíš vážně a upřímně. Nicméně pořád by ta věta, obecně, byla pro mne prázdnou a bez obsahu, tj. to, co už jsem psal výše.
4all: Dobrá, vzdávám se. Přiznávám svou porážku.
Elyn: Přece jen mi to nedá :-) . Bral bych tu větu jako pravdivou, kdyby se drfaust vrátil třeba z Kosova. Ale předpokládám, že v matičce Praze takové fatální nástrahy nečíhají. Navíc ta věta (pořád o ní mluvím jako o celku, ne jen o "oknech smrti") se z kontextu vytrhává sama (viz moje hudební přirovnání výše). Ale když všichni říkáte, že je to v pořádku — O.K., beru to. Jen nedržím basu.
Q: A to se zas nelíbí mně:)) ...to srovnání s Kosovem... ano, jistě... tam by byla pro tebe opodstatněná ta nějak z hlediska pozitivistické lit. krit., která nazírala lit. díla především z hlediska autorových osobních zážitků... To je ovšem linie (představa) dávno opuštěná... navíc si myslím, že Kosovo nebyl dobrý příměr... což ale plyne asi spíš z rychlosti internetové komunikace (to že sis vybral zrvna je - Kosovo).
Pojmenovat tíseň lze mnoha způsoby...
Přesto ti neupírám tvůj pohled. Jsi čtenář a máš všechna práva čtenáře určená tvými intelektuálními schopnostmi, zážitky... rozuměním a předporozuměním.
To zvolání s přiznáním porážky bylo trochu patetické:)))
Ale tvrdím, že dílo nemusí být vysvětlitelné z autorových zážitků (alespoň né plně, jeho zážitky se tam mohou odrazit a mohou být vystopovatelné, přesto...)!
Quoniam, se nevzdávej..:)
asi budeš citlivější na jistá slova v jistých souvislostech, což je samozřejmě ok,... a tak nějak jak faust jinak.
:)
mm, ta moc ne. taková převědečnělá :-)
jakože ta afinita a analgetikum mi moc nebásní :-)
ale je hezky písková to zas jo.
drfaust: No dobře, intelektuální dekompozice. Ale tak jak to popisuješ, mělo by to vyvolávat poměrně silnou emoci, dokonce umocněnou. A to se, myslím, neděje.
Mluvíš o smrti, možná o beznaději. To jsou dost absolutní záležitosti. Mám za to, že báseň by měla působit jaksi mimosmyslově. Takže nestačí říci smrt, nebo pateticky okna smrti. To působilo někdy v 19. st. Dnes jsou tato slova v poezii příliš zbavená svého obsahu, než aby mohla fungovat jen sama o sobě.
A takhle je vystavěna celá ta první fráze. Proto tvrdím, že nic nevyjadřuje, že nemá žádný obsah. Je to zbytečná manýra na úvod, jež ve zbytku básně nemá kontinuitu a opodstatnění.
sonet1: Prosím tě, co si mám představit pod pojmem "jasnější než kafka"? (když jsem to u něj naposledy zjišťoval, naměřil jsem 4 kandely :-) . Té hloubky prostoru, která "přesahuje hvězdnou oblohu" jsem si samozřejmě všimnul. My básníci víme, že mezihvězdný prostor je vyplněn hlavně — prázdnotou (což už jsem konstatoval výše).
Quoniam... má obsah, jen možná pro tebe ne, i kontinuitu... Je uvozením řečeného.. a sílu - tam, kde být má..
Okna smrti - to nemá být celkový dojem z díla, jen dokreslení, není třeba upozorňovat a dramatizovat tuto pasáž..
Když propadneš dírou v pavučině, po které se našlapuje opatrně= s největší pravděpodobností smrt
Úplně dostačující pro představu, pro pocit.
"Okna smrti" nejsou slova dnes v poezii zbavená obsahu - možná snad tehdy, když je vytrhneš z kontextu, ve kterém jsou tu naopak dosti trefně umístěna..
Nedělej to, připravuješ se o dost..
:)
Tohle je přímo úžasný, nevím, jak to popsat, ale od toho tu nejsem já...krásný čtení :o) t*
- myslím na tvůj prst
na mých rtech,
který jediný je analgetikem
toho křiku.
Tak tohle je skvělé, neberte drogy áááaaano?
Jo a to okno tam vidím ;-)
drfaust: Ještě jsem o tom včera přemýšlel. Pokud by ti to nebylo proti mysli, rád bych si tvůj výklad té první věty přečetl. Vždycky se najdou významy a věci, které člověk nevidí.
sonet1: Nevím, jak tvé poznámce rozumět (byla-li určena mně). Čistě sémanticky si ji můžu (já i drfaust) vyložit jako pochvalu nebo dejme tomu pokárání. Co z toho si vybrat (asi podle momentální nálady)?
Z těch čtyřech možností jež mi vycházejí, by mi vadila interpretace,že jsem to já kdo provokuje. To není styl, který bych užíval na někoho, koho neznám. Takže pokud jsi to tak myslel/a, zkus lépe vážit slova vypouštěná z klávesnice. Pokud se mýlím &mdash jako bych nic neřekl.
hmmm být intepretem vlastního textu se mi teda moc nechce...
uvítal bych opačný postup
tedy, že bys mi nejdřív napsal ty, co vidíš.... a pak ti to napíšu já
Miroslawek
27. 07. 2004
drfaust: Já myslel, že už jsem to řekl. Tedy na rovinu: Myslím, že "nesrozumitelně rozmístěn mezi propastmi pavučin, v oknech smrti" nic neznamená. Jsou to velká, prázdná slova. Možná jsem omezený, ale já si za tím nejsem schopný něco-cokoliv představit. A žádný pocit se taktéž nedostavuje. Takže něco (alespoň u mne) nefunguje.
Proto mne zajímala (a zajímá) tvoje interpretace. Doufám, že si rozumíme — nejde mi o interpretaci básně (to mi problém nedělá), ale toho mnou kritizovaného úseku.
Míra: Viděl jsem totéž a nějakou dobu jsem váhal... tuhle část s přivlastňovacími zájmeny jsem rozpracoval na několik způsobů... nakonec jsem se ovšem přiklonil k tomu nejprostšímu...
Ok.
Vychýlený... rozrušený...
a nechápající proč - umístěn v pavučinách jako pastech, kde každé oko pavučiny je propast, okno smrti... (smrt zde nese jak význam přímo zemření, tak pomyslné smrti z nesrozumitelnosti proč)
tolik můj tvůrčí záměr
ale jo, dává smysl a dává dokonce nějaký tuze hezký smysl...
ale nějak..., nu což, že mi nesevře srdce, třeba sevře jiným.
:-)
Quoniame :
tvojí poznámkou k mojí kritice jsi prokázal, že umíš tušit. Dobře jsi tušil !
Proč ale netušíš význam slov " nesrozumitelně rozmístěn mezi propastmi pavučin, v oknech smrti" ?
Pro mne jsou téměř polopatistické a jasnější než kafka, ale poetičtější. Jen si všimni hloubku toho prostoru, přesahuje hvězdnou oblohu. Propasti v oknech smrti.
Nesnášel jsem rozbory básní jenom proto, že oktrojovaly stupidní představivost jediného učitele, zatímco autor vyjádřil slovy cit.
To není levné vyžadovat cit, intuici a pochopení jinými receptory než logikou a ráciem. Nepochopitelno není nesrozumitelnost.
Ovšem nepochopitelné jsou tvoje výpady, odporující zásadě žít a nechat žít.
Snad by se našlo řešení u Jána Smreka :
nikdy nebude míru na světě, pokud ti co plní náboje, nepřejdou k plnění lahví ! -)
Příliš roztříštěný. Je tam něco, co by to mělo jednotit (ne jen myšleno)? Docela dost se mi nelíbí ten první řádek (nesrozumitelně... v oknech smrti &mdash nejsou to jen taková hezká (trochu patetická) intelektuálská slovíčka?
Jinak to plyne pěkně. Jen ten dojem, je jako pára...
Mám tomu rozumět jakože si pro ten první verš nedokážeš najít intepretaci, která by se organicky vsadila do zbytku textu?
drfaust: Ano můžeš tomu tak rozumět. I když toto jsem neměl primárně na mysli. Cítím za tou první větou manýru. Efektní frázi na úvod a za ní — prázdnota. Prázdnota, která mne neděsí, ale je mi lhostejná.
Je to jako v muzice, když to na začátku napálím a nejednou heh(!) my hrajem něco jinýho?! (a navíc jsem ten lauf doma tři hodiny cvičil). Prostě tu první větu ti nevěřím, ani kdybys vypadal jak Sandman.
No když nevěříš, tak nevěříš, s tím já nic nenadělám. Zároveň ovšem pouhé konstatování, že tam cítíš manýru - upozorňuji na slovo cítíš - pro mne není přínosem jakožto kritika. Takhle, bez většího opodstatnění, se dá přece manýrou nazvat ledascos? Jestli rozumíš, co tím chci říct.
drfaust: Rozumím, co chceš říct. Nicméně mi není jasné, co by sis představoval pod tím větším opodstatněním. Nějakej důkaz nebo blábol ala Lyryk "co jsem si zrovna včera přečet v Hegelovi"? Myslím, že můžu s klidem odložit pravítko, neb na tvé básni sotva něco naměřím. Jediné čím můžu svůj dojem opodstatnit je cit muzikanta a (snad i) básníka.
je hodně aseptická
aj analgetikum
aj afinita
sem tam se k tobě připlížím a číhám
zda jsi neprorazil kruh kolem sebe
hledáš čistě a vytrvale
to si hodně cením_:-) t*
p.s.
ke Q : není neslušné omlčet provokaci !
jen malá poznámka)
afinta znamená podobné zobrazení, podobnost
avi kritikům