Nový život - 3.část

3,

Když vešly do třídy Syndy se hned posadila do lavice vedle jedné z těch dívek, co přišly s nimi. Zbytek zasedl lavice v celém okolí a když se Klára rozhlédla i po zbytku třídy zjistila, že všechny místa jsou obsazená. Zůstala tam jenom tak stát a nevěděla, co má dělat. Naštěstí téměř ve stejný okamžik vstoupil do třídy učitel – byl to asi třicetiletý pán, který se na učitele až moc usmíval. Když zahlédl Kláru, která nervózně stála hned šel k ní: ,,Who are you?“ Klára sebrala všechny své síly a vzpomněla si na hodiny s jejich postraší učitelkou angličtiny, která Kláře tolikrát kladla na srdce, aby nezmatkovala a snažila se srozumitelně povědět, co má na mysli. „My name is Klára Sýkorová. I am czech student…“ nestihla doříct ani větu, když jí učitel přerušil lámanou češtinou: ,,Vítajem te u nas. My name is Greg Willson and I will your class master.“ Pak se už otočil k celé třídě a všem řekl, že Klára je tu díky úžasném studijním programu a že se mají snažit, aby se tu cítila jako doma a snažit se jí ve všem pomáhat. Pak řekl Kláře, aby se někam posadila, jenže ta se jenom znovu rozhlédla po třídě a tiše řekla: ,,I can’t …“ Greg se také rozhlédl a přikývl: ,,I am sorry. Wait moment.“ Řekl a odběhl ze třídy. Netrvalo ani minutu a už byl zpátky se školníkem, který nesl židli. Greg vysvětlil Kláře, že tuhle hodinu bude muset vydržet bez lavice, ale během přestávky jí školník lavici hned přinese – místa je tu dost.

Klára se tedy posadila na úplný konec třídy a snažila se soustředit na výklad pana Willsona, který hned začal vyprávět o americké literatuře, což bylo pro Kláru asi tak vzdálené jako pro všechny z téhle třídy dějiny České republiky.

Hodina však i tak rychle utekla a zvonek oznamoval začátek přestávky. Klára vůbec netušila, co by měla dělat – Má jít za Syndy nebo tu jenom tak sedět? Nakonec to ostatní vyřešili za ní, protože se k ní hned po zazvonění všichni nahrnuli s horou otázek, na které Klára často ani neznala odpověď. Dozvěděla se ale že ve třídě je jich 20 z toho třináct dívek a sedm kluků, kteří se ale s děvčaty skoro vůbec nebaví a většinu přestávek tráví venku se staršími kluka a vymýšlí další vtípky na holky a učitele. Klára se až divila jak byly ostatní holky sdílné – nebyly vůbec jako Syndy, která se ke Kláře od doby, co přešly práh školy ani nepřiblížila natož aby s ní mluvila. Dokonce přišel i školník se slíbenou lavicí, kterou jí holky pomohly přesunout mezi jejich lavice, aby tam nebyla tak sama. Klára se začínala cítit docela dobře. Zbytek přestávek až do té velké obědové trávila příjemným povídáním.

Když se všichni začali přesouvat ven na oběd holky, se kterými se Klára nejvíce spřátelila jí samozřejmě vzaly sebou. Byla to trojka sympatických holek. Jedna byla dost vysoká a ze všech nejvíc ukecaná - ta se jmenovala Lucy. Druhá byla o něco menší s kratšími černými vlasy a i ta toho dost nakecala, ale na Lucy rozhodně neměla, téhle zase všichni říkali Niki. Poslední byla menší usměvavá holka, co vypadala tak o pět let mladší a za dobu, co jí Klára znala se jí už podařilo ztratit časopis, zapomenout svetr ve třídě a polít se pitím. A jak Lucy s Niki řekly nebylo to u téhle potřeštěné holky, která měla v Anglii neobvyklé jméno Marcela – Klára se dozvěděla, že Marcelini rodiče pochází taky odněkud z Evropy a dali své dceři jméno po babičce.

Holky zavedli Kláru do jídelny, kde to vypadalo přesně jako v amerických filmech – stoly s jídlem a pitím, kde si studenti s tácem vybírají jídla a na dlouhého stolu (nebo možná boxu) všechno zaplatí. Klára si vzala tác a zařadila se za Lucy, která si už brala pizzu, která se zde nabízela společně s několika dalšími jídly. Klára taky zvolila pizzu, pak dietní kolu a nějaký krásně vypadající zákusek. Když zaplatili posadili se ke stolu a spokojeně se naobědvaly. Klára začínala poznávat, že jim rozumí stále lépe a přestávala si díky společnosti tohoto tria připadat tak osaměle.

Vyučování uběhlo rychle a netrvalo dlouho a Klára společně s Lucy, Niki a Marcelou odcházela domů. Niki s Marcelou bohužel bydlely úplně na jiném konci města, takže se od nich téměř hned odpojily, ale Lucy ke Klářině radosti bydlela skoro vedle domu, kde teď Klára žila, ale domov tomu říkat nemohla, i když možná že to tu nakonec nebude tak špatné. Vždyť právě potkala tři skvělé kamarádky, co jí vzaly mezi sebe bez jakýchkoliv narážek nebo protahování a navíc ta nejlepší z nich bydlí tak blízko od Kláry – budou se moct navštěvovat a podnikat všechno možné. Třeba to vážně bude super výlet. Z tohohle snění jí vytrhl až křik, který se jim s Lucy ozýval za zády. „Stop! Stop Klára!“ dívky se otočily a spatřily za sebou Syndy, která se tvářila, že by je obě nejraději zabila pohledem.

Dívky si vyměnily tázavé pohledy a pak se zastavily s očekávání, co se mohlo přihodit, že to Syndy, tak rozčílilo. Syndy došla až k nim, podívala se na Kláru a hned jí vynadala jak si dovolila nechat jí jít samotnou a navíc jít s touhle holkou. Řekla a s opovržením vzhlédla na Lucy. Ta se však jenom usmála a Syndy s úsměvem umlčela: ,,Sorry, but Klara wants go with me and no with you. So you must go singl or you can go us!“ Syndy chvíli vyčkávala a pak se rozhodla, že tedy půjde s nimi, ale ať si nemyslí, že tím to skončilo! Klářina naděje v lepší zítřky opět díky Syndy zhasla a všechny dívky došly beze slova k místu, kde se od nich Lucy odpojila. Hned jak zůstala Klára se Syndy sama nastala obávaná chvíle. Syndy hned zpustila a začala Kláře vyčítat tolik věcí, že některým z nich Klára ani nerozuměla, ale nejdůležitější část pochopila – Syndy vadilo, že odešla s Lucy, Niki a Marcelou a jí nechala jít samotnou. Snažila se jí tedy vysvětlit, že ona taky byla ve škole úplně sama dokud si jí holky nevšimly, protože ona jí úplně ignorovala, ale to Syndy nevnímala. Nakonec vše ukončila tím, ať se to už příště neopakuje a že si to vše vynahradí večer, protože jim naplánovala, že se spolu podívají v posteli na televizi a budou si povídat jako správné kamarádky. Kláře představa stráveného večera se Syndy nevykouzlila příliš příjemný pocit, ale věděla, že Syndy je příliš rozčílená než aby jí odporovala a tak souhlasila.

Doma už na dívky čekala svačina a s ní spoustu otázek na první Klářin školní den. Klára se ale co nejdříve vyměnila celé rodině (chyběl jen David) a šla do svého pokoje s odůvodněním, že se musí ještě učit.

Hned jak za ní bouchly dveře lehla si na postel a začala plakat do polštáře. Kladla si otázku, která se jí honila hlavou od doby, co přijela – Proč sem jela? Měla raději zůstat doma s rodinou a kamarády a nejezdit někam kde nikdo nemluví srozumitelně a kde nikoho nezná. Ale už se rozhodla a nemá na výběr. Musí to vydržet.

Ani se nenadála a už se ozval klepot na dveře – to jí už Syndy volala na večeři. Klára se unaveně zvedla a došourala se dolů. Seděla to už celá rodina (zas jen kromě Davida). Klára se také posadila a dala e do jídla. „Dnes je alespoň normální jídlo.“ Pomyslela si, když ochutnala hranolky a steak. Během jídla plynula běžná konverzace, ale nikdo neřekl nic o tom, co Kláře vrtalo hlavou už od doby, co přišla domů – Kde se David?  Sebrala tedy veškerou odvahu a zeptala se: ,,And what David – where is?“ Sofie se usmála a vysvětlila Kláře, že David už ráno odešel za nějakými kamarády a vrátí se asi až dlouho, tak na něj s vačeří nečekali a pak už přešla na jiné téma. Klára si oddechla, měla strach, že její dotaz vzbudí nějaké podezření, i když netušila proč, ale i tak byla ráda, že Sofia reagovala úplně v klidu. Jenže Klára si nevšimla výrazu, který se objevil Syndy, když se Klára zeptala na Davida – rozhodně to nebyl výraz radosti. To spíš naopak byl to výraz vzteku a žárlivosti.

Po večeři se šla Klára vykoupat a převlékla se do toho nejdelšího pyžama, které sebou měla, protože představa, že bude trávit dobu se Syndy v posteli a to ještě v noční košili jí dvakrát nepřidala.

Syndy se v Klářině pokoji objevila asi za půl hodiny a v ruce už měla pytel popcornu. Obě dívky se přesunuli do Syndyina pokoje, který byl větší, a tak se Syndy rozhodla, že se jejich dýchánek bude konat tam. Hned jak vešly Syndy sundala z postele povlak, načechrala polštáře a pokynula Kláře, aby si lehla. Sama šla dát do videa kazetu a pak si lehla vedle Kláry, která se mezitím pracně položila, co nejvíce na stranu postele a zachumlala se pod peřinu. Syndy se k ní namáčkla a peřinu odhodila s odůvodněním, že je tu i tak dost velké horko. Klára se tedy raději posadila a opřela se o čelo postele. Film začal. Ukázalo se, že Syndy pro tuhle příležitost vybrala Pretty Woman, což podle jejích slov byla ta pravá romantika pro dvě holky, a tak se obě pořádně uvelebily a začali sledovat románek prostitutky a bohatého obchodníka.

Kláře se chvíli zdálo, že bude vše v pořádku, protože syndy vydržela celou první půl hodinu tiše a bez pohybu, ale když přišla scéna, kdy se oba milenci milují na klavíru v baru Syndy se zhluboka nadechla a uchopila Kláru za ruku. Ta nevěděla, co dělat, a tak jen tiše držela. Když už začínala mít docela strach, že by mohla Syndy zkusit něco víc zachránilo jí klepání na dveře. Syndy neochotně odsunula svojí ruku z té Klářina a dala pokyn, že je možno vstoupit. Dveře se otevřely a stál v nich David. Široce se usmál a řekl dívkám, že se zrovna vrátil a matka mu řekla, že se dívají na Pretty woman a protože je to jeho oblíbený film řekl si, že by se k nim mohl přidat. Syndy neochotně souhlasila a David si sedl na místo na posteli, které mu zatím Klára velmi ráda uvolnila.

Atmosféra se rázem změnila. David začal komentovat scény z filmu, které očividně znal z paměti a Klára se tím náramně bavila. Naopak Syndy se vařila krev z pohledu jak se ti dva baví, a tak najednou vzala ovladač a video vypnula. Teprve teď si jí oba všimli a tázavě se na ní podívali. Syndy na ně začala křičet, že je tu nemíní poslouchat a chce se dívat v klidu  a jestli nedovedou být zticha, tak ať jdou jinam. To ale neměla říkat, protože Klára i David se zvedli a odešli ze Syndyina pokoje. Ta tam zůstala úplně sama sedět na posteli a neuvěřitelně litovala, že je poslala pryč, protože moc dobře věděla, že tím jim jenom poskytla možnost, aby byli sami.

A měla pravdu. David totiž doprovodil Kláru do pokoje, ale nakonec mu Klára řekla, ať jde ještě dál, protože je ještě brzy a jí se nechce spát a navíc jí zajímá konec příběhu, který jí vyprávěl než je Syndy přerušila. David se usmál a vešel do pokoje. Zavřeli se za nimi dveře a oba usedli vedle sebe.

Povídali si ještě možná hodinu a Kláře připadalo, že je zase mezi svými. Najednou nebyl jazyk takovou překážkou, ale i když bylo Kláře s Davidem tak dobře únava se nedala odehnat, a tak najednou zavřela oči a usnula uprostřed jedné z Davidových historek.          Ten příběh dovyprávěl, podíval se na Kláru a očekával obvyklý výbych smíchu, ale Klára se ani nepohnula. Podíval se na ní víc z blízka a zjistil, že spí. Položil jí tedy pořádně na postel, přikryl a pohladil po vlasech. „You are very nice. I have never seen so much nice girl. Sweet dreams, Klára.“ Řekl a jemně jí políbil na čelo. Pak se zvedl a nechal Kláru klidně spát.