Máš pravdu, jak i název napovídá, není to příliš o depresi, ačkoliv jsem v duchu dalek od smíření s osudem, v tomto případě asi nemám sílu se proti němu bouřit. Zbyla tak jen tato hřbitovní melancholie... A jsem strašně rád, že se líbí. :)
Ach... do Tvých veršů jsem se ponořil a vůbec se mi nechce ven...:o) Tip!
"čekám až zahřmí
hrobové ticho."
...tohle zaujalo
mila_hanska: Děkuji převelice za názor. Také jsem měl pocit, že by to sneslo větší plochu, ale zároveň se snažím neříkat víc, než považuji za nutné. Vždycky je pro mne těžké se rozhodnout... Na tuto věc se však ještě podívám, a pokud něco upravím, dám vědět...
Tak zatím...
mám rád temné básně a tahle působí velmi temně a je dobře napsána***t
Jak to, že jsem Ti sem zabloudil až teď?
No nic. Spíš něco víc... Vcelku mi mě to něčím připomíná a tak je vcelku zřejmé, že si neodpustím pochvalu. Ale taky jsem nějak při čtení chtěl, aby to pokročoval někam dál a je se tím pocitem nechal víc obalit a cítit ho.
Zas ale na druhou stranu je tou délkou jaksi patrnější ona smutná nesmyslnost toho počínání a zbytnost takového počínání, už proto, že je zbytečné se o něm víc zmiňovat. A to mám taky rád.
A teď se i sám divím, jak jsem se rozepsal...
Budu asi tvým třetím tipovatelem...
Ahoj.
...bych to nesměl zapomenout zaškrtnout...
Dík za vysvětlení... já ti to spojení nevyčítám. a musím uznat, že žádné hřmící ticho, co jsem kdy viděl nebylo hrobové. a ta doslovnost toho hrobové tomu, čoveče, dává takovej šmrnc...
Z tohoto dílka ne mě dýchá ponurost a zároveň tajemno slibující východ slunce kdesi v dálce...
Tip *
navážeč: Chápu, že se ti toto slovní spojení jeví otřepané, avšak nepoužil jsem ho samoúčelově jen pro povrchní krásu, chtěl jsem tím přibližně vyjádřit, že kdyby mě někdo viděl, jak stojím na místě posledního odpočinku a jen tak čumím do blba, asi by usoudil, že čekám, až zahřmí, přitom se jen snažím hojit sluch a duši tichem, kteréhož se však nedostává, ježto v dnešní hlučné době nenajdu dostatek hrobového ticha ani na hřbitově, a tak čekám... a čekám... až se učekám. A nezbude nic a vlastně se ani nic významného nezmění (myslím tedy pro ostatní, pro mne je tu podstatná změna ve strátě života).
No a teď jsem to vysvětlil v podstatě celý. To je hrozná představa, že se tu nakonec stanu vykladačem vlastních blábolů :) Tak když už jsme u toho, obrostlý mechem jsem jednak proto, že tam čekám už věčnost, a jednak proto, že mám rád zelenou, a to i na sobě :) Ale už raději dost...
KristinaK: Pokud máš představu vycházejícího slunce, velice mě to udivuje, každopádně to musí být tvá soukromá invence, já totiž takový idealista nejsem, čili mé myšlenky mohly být při psaní skutečně jen ponuré. :( :)))
Nicméně děkuji všem za příspěvky. Vážím si každého slova. :)
Čte se to moc pěkně stejně jako Tvůj Čas. Tip
Hezky... řízek... /tip + avi/
není to první hřmící ticho. dokonce mám pocit, že to není ani první hřmící ticho, který vidím za dnešek. ale hledat ho nebudu. tím neříkám, žes ho zcizils, ani v nejmenším, mozky nám prostě pracujou všem stejně. ale chápej, že už mě nebere.
Písmák